Obyvatele vyhnali a ji pohřbili pod hladinou. Jednou za 10 lel se stane zázrak a jihomoravská vesnice se záhadně vynoří z vody

Vranovské přehradě se ne nadarmo říká Moravský Jadran. Třicet kilometrů dlouhá vodní nádrž v údolí Dyje je v létě rušným rekreačním centrem. Pod její hladinou ale leží příběh městečka Bítov. Často se traduje, že se vynořuje jednou za deset let, ale není to žádné pravidlo. Všechno závisí čistě na srážkách a stavu vody v nádrži. Někdy se základy ukážou dvakrát během pěti let, jako tomu bylo v letech 2015 a 2017, jindy zůstanou zatopeny o něco déle. Když ale k tomu dojde, je to událost, která přitahuje stovky lidí. A to nejen turisty, ale i potomky původních obyvatel, pro které jsou vzpomínky silně emotivní.

Jak vypadá procházka po dně

Když se procházíte po dně přehrady, je to zvláštní pocit. Pod nohama máte popraskané, vysušené bahno a kráčíte po místech, kde stávaly domy, hostinec nebo třeba škola. V terénu jsou jasně patrné základy jednotlivých stavení, zbytky zídek a obrysy cest. Nejviditelnějším bodem je hromada kamení v místě, kde stával farní kostel svatého Václava. Ten jako jediný nebyl před napuštěním kompletně zbourán. Jeho věž ještě roky čněla z vody jako atrakce, než ji v 50. letech z bezpečnostních důvodů odstřelila armáda. Ale i dnes, když se podíváte na základy domů, si můžete s trochou fantazie představit, kde stálo náměstíčko nebo kudy vedla cesta k jednomu ze dvou mlýnů.

Život v údolí před přehradou

Starý Bítov bylo městečko s historií sahající do středověku, a tvořilo přirozené hospodářské centrum pro hrad Bítov, který se dodnes tyčí na skále nad ním. Ležel na strategickém soutoku Dyje a Želetavky a po staletí zde fungovala řemesla potřebná pro chod celého panství. Na přelomu 19. a 20. století se navíc Bítov stal oblíbeným letoviskem. Jeho poloha v sevřeném, romantickém údolí lákala turisty a umělce, mezi nimiž byl i hudební skladatel Vítězslav Novák.

Nucený odchod a vznik Nového Bítova

Plány na stavbu Vranovské přehrady ve 20. letech minulého století znamenaly pro Bítov konec. Pro obyvatele to byla samozřejmě rána. Úřady jim nabídly finanční kompenzaci, ale většina z nich se rozhodla jinak. Chtěli zůstat jako komunita. A tak si vymohli něco v tehdejším Československu zcela ojedinělého: stavbu kompletně nové, moderní vesnice na kopci, jen pár kilometrů od té původní. Projektu se ujal pražský architekt Josef Karel Říha a v roce 1931 se začalo stavět. Nový Bítov byl na svou dobu vzorovou obcí s elektřinou a vodovodem. Přesto to bylo těžké. Z vyprávění pamětníků je zřejmé, že sledovat, jak voda pohlcuje jejich domovy, bylo pro mnohé traumatizující. Zkáza staré obce byla dokončena v roce 1933, kdy byl materiál z opuštěných domů prodán v dražbě. Jediné, co z původního městečka zůstalo, je hřbitov, který leží vysoko ve svahu a zatopení unikl.

Co vidět v okolí, ať už je voda nahoře, nebo dole

Pokud je hladina nízko, nejlepší přístup k základům je od mostu přes přehradu na silnici směrem na Vysočany. I když je vesnice pod vodou, okolí stojí za návštěvu. Hrad Bítov, jeden z našich nejstarších, shlíží na místo, kde stálo jeho podhradí. Jeho součástí je i známá sbírka vycpaných psů. Kousek dál se nad vodou tyčí mohutná zřícenina hradu Cornštejn, ze které jsou krásné výhledy a v létě ožívá kulturními akcemi. A samozřejmě je tu zámek ve Vranově nad Dyjí s jeho proslulým Sálem předků. Celá oblast je protkaná turistickými trasami Národního parku Podyjí, takže o cíle pro výlety tu není nouze.

Zdroje: kudyznudy.cz, idnes.cz, poznatsvet.cz, ct24.cz, denik.cz