Struktura církevního majetku v Česku stále zčásti odpovídá době Marie Terezie a Josefa II., kdy platilo, že věřící musí stihnout dojít pěšky do kostela zhruba za hodinu. Dnes lidé jezdí autem, města narostla, mnohé vesnice v pohraničí zanikly a řada kostelů zůstala bez živé komunity.
Církev se tak postupně zbavuje některých svých objektů. Oficiálním důvodem není jen prostý nedostatek peněz, i když ten hraje velkou roli. Litoměřický biskup Stanislav Přibyl popisuje dva hlavní důvody změn. Prvním je disproporce mezi počtem věřících a obrovskou sítí kostelů, druhým pak historie regionů, zejména pohraničí, kde po odsunu německého obyvatelstva zůstala řada církevních staveb bez farníků.
Podle představitelů církve má kostel smysl pouze tam, kde je živá komunita. Pokud se tam akce konají jednou za rok, a jinak je objekt prázdný, stává se z něj spíš zátěž než opora duchovního života.
Litoměřická diecéze má zhruba tisíc kostelů a kaplí. Jen na jejich základní údržbu a opravy by potřebovala prostředky, které ani při kombinaci vlastních příjmů a dotací není schopná dlouhodobě zajistit. Podobně jsou na tom i další diecéze. A právě proto se začalo hledat realistické řešení.
Některé z kostelů získají obce
Formálně obce často dostávají kostely darem, bez kupní ceny. V darovací smlouvě ale bývají podmínky – zákaz využití v rozporu s křesťanskou etikou, závazek umožnit bohoslužby po dohodě s farou, někdy i zákaz dalšího prodeje třetí osobě.
Příkladem je kostel Všech svatých ve Stvolínkách na Českolipsku. Církev tam dala jasně najevo, že ho sama opravovat nebude.Obec se rozhodla kostel převzít, i když má jen několik stovek obyvatel a rozpočet v jednotkách milionů ročně. Berou to jako záchranu dominanty obce a zároveň šanci vytvořit nové komunitní centrum, kde se mohou konat akce, koncerty nebo setkávání místních.
Podobnou cestou se vydali třeba v Brništi nebo v Karlovicích. Kostel zůstane respektovaným duchovním místem, avšak získá i druhou, občanskou funkci. Starostové přitom počítají s tím, že na rekonstrukce budou muset sahat do krajských, státních nebo evropských dotací.
Ne všude je ale nadšení stejné. V Javorné na Šumavě nabízí českobudějovické biskupství barokní kostel sv. Anny městysi Čachrov bezplatně, odhadované náklady na nejnutnější opravy se však pohybují kolem 4,5 milionu korun. Zastupitelé váhají, jestli si tak velký závazek mohou dovolit. Je zřejmé, že i „zdarma“ kostel může být pro malou obec obrovská finanční zátěž.
Jsou tu však i veřejné nabídky koupě kostela
Církev většinu dohod provádí s obcemi, státem nebo jinými veřejnými institucemi. Objevují se však i veřejné nabídky koupě kostela.
Často se jedná o objekty, které už dávno nejsou aktivně využívané, nebo o stavby jiných církví či soukromých vlastníků, které se na trh dostaly dříve.
Zajímavým příkladem je kostel svatého Václava v Roudníkách u Chabařovic, který byl už před lety odkoupen od farnosti soukromými majiteli. Ti objekt postupně opravovali, obnovili varhany a pořádali tam bohoslužby i kulturní akce. Nyní hledají nového vlastníka. Cena je zhruba 4,5 milionu korun. Zájemce získá gotickou stavbu s věží, unikátním oltářem i pronajatým hřbitovem, o který se stará obec.
Další kostel se nabízí například v Bystřanech u Teplic. Cena není v inzerátu uvedena, ale dá se však očekávat, že půjde o jednotky milionů korun, podobně jako u jiných srovnatelných staveb. Mnohdy je ale takový kostel levnější než rodinný dům či byt.
Kolik tedy stojí mít vlastní kostel?
Samotná kupní cena je pouze začátek. Většinou bude třeba počítat s rozsáhlou rekonstrukcí a opravami. částka se tedy bude většinou pohybovat v desítkách milionů.
U kostela sv. Anny v Javorné například odhadlo biskupství nejnutnější opravy na 4,5 milionu. To zahrnuje střechu, věž, štít, vnitřní omítky a elektroinstalaci. U zchátralých objektů v pohraničí mohou částky stoupat ještě výš.
Provozní náklady ale také nejsou zanedbatelné. Vytápění velkého, vysokého prostoru je drahé, i když se využívá jen občas. Dále je zde pojistka, revize, drobná údržba, případně nájem pozemků kolem kostela, pokud patří obci.
Ten, kdo by uvažoval o kostele jako o unikátním bydlení, originálním prostorem pro galerii nebo kulturní prostor, musí počítat s tím, že technické úpravy budou složitější než u běžné budovy. Napojení sítí, zateplení, oprava podlah, střechy a oken: to vše je potřeba řešit s památkáři a statiky.
Zdroje: Irozhlas.cz, Liberec.rozhlas.cz, Ct24.ceskatelevize.cz, Klatovsky.denik.cz
