Ani Pálava, ani Jeseníky. Nejhezčí turistické trasy vedou krajinou, kde nepotkáte ani nohu

Rychlebské hory, pohoří na severní hranici Moravy s Polskem, jsou jednou z nejméně objevovaných, zato nejkrásnějších oblastí české krajiny. Většina turistických davů zůstává v nedalekých Jeseníkách nebo směřuje do Beskyd, ale tady často dlouhé dny nespatříte víc než pár srnek, starého lesníka nebo tichého turistu s batohem. Začít můžete ve Vápenné, Javorníku nebo legendárních Valašských Kloboukách, odkud se vydáte na první táhlý hřeben, a rázem pochopíte, proč místní turisté na Rychleby nedají dopustit.

Kde ticho léčí

První kilometry vás vedou klidnou krajinou smíšených lesů kolem kamenitých potůčků, kde zpívají ptáci a na jaře rozkvétají koberce prvosenek a sasanek. Stačí naslouchat svému dechu a vnímat, jak se svět zpomaluje – tady není spěchu, mobily často ztrácejí signál a místo komerčních atrakcí na vás čeká opravdové ticho. Dřevěné přístřešky na rozcestích, staré kamenné patníky se značením a hluboký pocit, že jste v krajině, kde má příroda stále ještě poslední slovo.

Nejslavnějším vrcholem je Smrk (1125 m), který z většiny stran není vidět, ale z jeho vrcholu dohlédnete za jasných dnů až k Jeseníkům i Kralickému Sněžníku. Kdo se sem vydá za svítání, pozná magii mlžných závojů, stínů stromů, a ticho, jaké dnes v české krajině zažijete málokdy. V okolí Bílého Potoka vede oblíbená hřebenovka směrem k Borůvkové hoře a zřícenině hradů Rychleby. Právě z Borůvkové hory, kde roste mateřídouška i vřes, je výhled, který vám vykouzlí úsměv na tváři i kdyby vás zrovna zastihl ten největší liják.

Cestou do Račího údolí minete legendární Tančírnu – secesní stavbu, která kdysi sloužila k tanečním slavnostem a dnes je místem koncertů a kavárenských posezení. Odtud můžete putovat dál podle značených tras kolem opuštěných lomů, přes skryté vyhlídky a lysiny, kde v létě kvetou chrpy a růže rosnatky.

Na mobil a notebook si ani nevzpomenete

Rychlebské hory mají zvláštní atmosféru. Necítíte tady tlak civilizace, lesy jsou tak nějak divočejší a hlubší, vesničky mají ospalý ráz a turistika tu znamená opravdu krok za krokem poznávat svět, kde máte aspoň na chvíli pocit, že se čas zastavil. Najdete tu staré dřevěné chalupy a salaše, odkud se šíří vůně sena, knedlíků na páře a domácí slivovice, křížky a kapličky, které připomínají dávné příběhy.

Pro milovníky historie má táhlý hřeben vždy skrytý bonus, tu a tam totiž narazíte na pozůstatky hraničních kamenných patníků Rakouska-Uherska, stopy po starých lesních cestách i opuštěných štěrkových lomech.

Jednou z výjimečných tras je i naučná stezka kolem zříceniny hradu Rychleby, která nabízí krásné výhledy a propojí vaše kroky s dávnými časy, kdy tudy procházeli obchodníci i vojáci. Jinou trasou dojdete do Bílé Vody, snad nejodlehlejší vesnice u hranic, kde se čas zastavil ve starých zídkách a jabloních kolem cesty. Odtud už je na dosah polská hranice a s ní i pocit, že jedete na konec světa.

Na rozdíl od přelidněných hřebenovek Jeseníků nečeká v Rychlebech masová turistika ani fronty na rozhlednách. Můžete tu strávit dny na stezkách, aniž byste potkali živáčka. Zážitkem je bivak pod hvězdami i koupání v lesních jezírkách.

Rychlebské hory můžeme z celého srdce doporučit každému, kdo hledá skutečnou divočinu, ticho a turistiku, která je víc o zážitku než o sběru razítek. Protože jen tady zjistíte, že ten nejhezčí svět může začít přesně tam, kde nepotkáte ani nohu.

zdroje: kudyznudy.cz, stezkaceskem.cz, YouTube.com, sneznik.cz