Tajemství pyramid je definitivně odhaleno. Vědci konečně přišli s logickým a racionálním vysvětlením

Egyptské pyramidy nepochybně patří mezi jedny z nejcennějších památek, které má lidstvo k dispozici. Nejstarší z nich stojí už ohromných 4660 let. Ale jsou i mladší - třeba Velká pyramida v Gíze byla postavena (přibližně) v roce 2570 př. n. l. Jak je možné, že si dělníci dokázali se stavbou takových hrobek poradit? Odpověď na tuto otázku už vědci nejspíš znají. A odpovědí je rovnou několik.

Egypťané byli chytřejší, než jsme se dříve domnívali

Ve Starověkém Egyptě lidé dokázali ohromné věci. Není divu, že byli chytří už tehdy. Podle provedených studií a zaznamenaných důkazů vědci odhadují, že byl ke stavbě pyramid využit hydraulický výtah. Ten poháněla voda v šachtách nacházejících se uvnitř pyramidy, která zvedala plovák s těžkými kamennými kvádry a pomohla je dopravit i do vyšších pater stavby. Konkrétně se mělo jednat o Džoserovu stupňovitou pyramidu. Podle výzkumů se využívala i záplavová voda, která dělníkům pomohla manipulovat s kvádry efektivněji.

K hydraulickému výtahu se využívaly také rampy, pomocí kterých se kameny posunovaly směrem nahoru pomocí dřevěných saní. To pomohlo dělníkům s obrovskou námahou, kterou by jinak museli při posunování kvádrů vlastní silou vynaložit. Existuje několik teorií o tom, jak asi rampy byly přesně umístěny, avšak odborníci si nejsou jistí. Hlavní věc, kterou vědci dlouho netušili je to, že byly v okolí pyramidy uměle vytvořené kanály, po kterých se posílaly těžké kamenné kvádry. Právě to byla dlouhou dobu největší záhada a nikdo nedokázal pochopit, jak je dokázali přepravovat stovky metrů bez jakékoli technologie. Dnes už tedy víme, že za vše vděčili záplavové vodě z Nilu. Ta už dnes na místě pochopitelně není, ale vědci dokázali pomocí hlubinného vrtu potvrdit, že dříve tam voda skutečně byla.

Dělníci ve Starověkém Egyptě pochopitelně neměli takové vymoženosti, jaké máme dnes. Nářadí si museli ručně vyrobit a spoustu věcí museli vymyslet za pochodu. I když neměli k dispozici žádný jeřáb, vlastně ho ani nepotřebovali. Významně využívali vlastní fyzickou kondici, měli měděné pily, tvarovali ručně kvádry v lomech, kde se těžily a v neposlední řadě je přepravovali po loďkách v uměle vytvořených kanálech, jež vedly přímo k pyramidám.

Na stavbě pyramid se nepodíleli otroci

Lidé se někdy domnívají, že ohromné pyramidy stavěli otroci, kteří neměli na výběr. To by pravděpodobně bylo velice kruté. Ve skutečnosti to ale není pravda, protože papyrové svitky naznačují, že se na stavbě podíleli dělníci, kteří si chtěli přivydělat. Jednalo se nejčastěji o zemědělce v období po sklizni. Existuje také teorie, že se na stavbě podíleli nomádští řemeslníci. Odměna dělníků spočívala v datlích, zelenině a masu, jež dostávali každý den po práci. Tito dělníci se podle dostupných informací měli velice dobře - dostávali oblečení, ale také pivo a měli dostupnou kvalitní lékařskou péči, což dokazují nalezené ostatky, kde byly objeveny dokonale zhojené zlomeniny.

Zdroj: Dotyk, iRozhlas, Pyramidy.org