V Chorvatsku se objevily nebezpečné ryby. Pro turisty je to hrozba, bojí se koupat v moři

Chorvatské pobřeží, dříve symbolem poklidné dovolené a průzračného moře, se potýká s novým problémem. Ve vodách Jaderského moře se natrvalo usadili perutýni – nápadně zbarvené tropické ryby, které však ukrývají velmi nepříjemné tajemství: silný jed. Ještě před pár lety šlo o vzácnost. Dnes už se ale tito jedovatí vetřelci vyskytují pravidelně – a to i v zimních měsících, kdy by se podle dřívějších očekávání měli z chladnějších vod stahovat.

Realita je jiná. Výzkumy potvrzují, že se přizpůsobili místnímu klimatu a zůstávají i během chladnějších období. Perutýni, původem z Indického oceánu, se do Středozemního moře dostali koncem 20. století přes Suezský průplav. Kvůli oteplování moří se jim dnes daří i tam, kde by před několika desetiletími neměli šanci přežít. A právě Jadran je jednou z oblastí, kde se jejich přítomnost začíná naplno projevovat.

Turisté se nechtějí koupat v moři

Co dělá z těchto ryb takový problém? Především jejich prudce jedovaté ostny. Ty mají na krajích svých výrazných ploutví, a pokud člověka poškrábou, může dojít k velmi bolestivé reakci. Bolest trvá i několik dní, často ji doprovází horečka, někdy i dechové potíže kvůli ochromení svalstva. Setkání s perutýnem tedy rozhodně není nevinná epizoda, ale reálné zdravotní riziko. A problém se netýká jen lidí. Tato ryba je invazní druh – v oblasti nemá přirozeného nepřítele, a proto se bez omezení množí.

Místní mořské druhy tak čelí silné konkurenci, která může ovlivnit celé ekosystémy. Vědci proto apelují nejen na zvýšenou opatrnost turistů, ale i na kontrolovaný lov této ryby, která je navíc jedlá. Chorvatský Institut oceánografie a rybářství se zaměřil na zmapování výskytu těchto ryb mezi červnem 2024 a lednem 2025. Sledování probíhalo nejen vědecky, ale i ve spolupráci s místními obyvateli, kteří hlásili svá pozorování. Výsledek? Během zmíněného období bylo zaznamenáno 122 případů výskytu perutýna. Drtivá většina z nich se objevila v mělkých vodách, kde se běžně pohybují rekreační potápěči.

Až v 72 % případů byli perutýni spatřeni v hloubce do 15 metrů. To znamená, že na ně mohou narazit i turisté, kteří se potápí jen rekreačně a bez většího vybavení. Zaznamenané ryby byly převážně menšího vzrůstu, s délkou do 15 centimetrů. I tak však představují hrozbu. Nejčastěji byly nalezeny v jižních oblastech Dalmácie – konkrétně u Splitu, Hvaru a Visu. Místa, která patří mezi vyhledávané turistické destinace, tak mohou skrývat riziko, na které návštěvníci nejsou připraveni.

Řešením může být řízený lov jedovaté ryby

Perutýn na první pohled zaujme. Má charakteristické pruhování a nápadně velké ploutve, které působí téměř exoticky. Právě to ale může být past – lidé si ho mohou splést s neškodným okrasným druhem, zatímco jde o živočicha, který při kontaktu způsobí vážné zdravotní potíže. Jed uchovává v kostěných výběžcích na okrajích ploutví, kterými se dokáže bránit i zaútočit. Stačí neopatrné přiblížení, a problém je na světě.

A přitom nejde o žádnou zákeřnou rybu – perutýn jen reaguje na ohrožení. To ale nic nemění na tom, že u chorvatských břehů dnes představuje reálné riziko. Zajímavým faktem, na který upozorňují i chorvatští odborníci a mořský portál Galijula, je skutečnost, že maso perutýna je jedlé. V případě, že se odstraní jedovaté části, je z něj možné připravit bezpečné jídlo. I proto odborníci podporují řízený odlov tohoto invazního druhu. Nejen kvůli omezení jeho šíření, ale i jako prevenci před ohrožením místní fauny a zvídavých turistů.

Faktem je, že Jadran se mění. Co dříve platilo jako bezpečné prostředí pro bezstarostné koupání, dnes vyžaduje trochu víc opatrnosti a informovanosti. Perutýn se v Chorvatsku zřejmě usadil natrvalo – a i když se nejedná o masivní invazi, je dobré vědět, co může v moři čekat. Turisté by měli být obezřetní, potápěči pozornější. A stát i odborníci by měli dál sledovat vývoj této situace a hledat rovnováhu mezi ochranou mořského života a bezpečím lidí. Perutýn je sice krásný na pohled, ale nebezpečný při dotyku.