Největší záhada v dějinách lidstva: Zachycuje tento snímek skutečnou tvář Ježíše Krista? Vypadá jako moderní fotografie

Na první pohled se může zdát, že se jedná o kus plátna. Prachobyčejnou textilii, která vypadá, jako by ji někdo pouze dlouho používal pro domácí potřeby. Nenechte se ale zmást. Při bližším pohledu totiž zjistíte, že potisk na tkanině je vskutku ojedinělý. Že vám něco připomíná? Ano, máte pravdu. Nejde jen o náhodný nátisk, nýbrž o skutečnou tvář. A ta podle pověstí patří jedné z nejznámějších a nejdůležitějších postav lidské historie! Plátno je natolik opředené legendami, že nepřestává zaměstnávat světové záhadology. Existují věrohodné argumenty, že se jedná o podvrh. Stejně tak se ale najdou názory a výzkumné závěry tvrdící pravý opak. Dozvíme se někdy jistou pravdu?

Slavná tkanina

Historická relikvie tak i nadále zůstává tajemstvím. Oním tajuplným předmětem je Turínské plátno – plátno, o kterém se traduje, že do něj bylo zabaleno tělo Ježíše Krista poté, co byl ukřižován. Vypráví se, že jakmile ho z kříže Josef z Arimatie společně s Nikodémem sundali, bezvládné tělo zabalili právě do této tkaniny. Ježíšovo tělo se na ni pak obtisklo. Na plátně doopravdy je možné spatřit zřetelný obtisk lidské mužské postavy v životní velikosti. Tělo přesně odpovídá anatomii. Navíc je možné zrekonstruovat i trojrozměrný otisk tváře obsahující detaily, jako je například krev na vousech, poloha trnové koruny nebo otisk mincí v očních důlcích. Říkáte si, že to přece musí jít o Kristovo tělo? Právě tady se ale celá věc komplikuje.

Neznámý původ 

Ve skutečnosti se totiž bohužel nejedná o pravý otisk Ježíšovy postavy. Jde o jakousi vypálenou projekci, která připomíná negativ. A právě proto zasahuje jen tenoučkou vrstvu plátna – řeč je o desetinách milimetru. Doposud nebylo vysvětleno ani to, jak vlastně samotný otisk vznikl. A právě i kvůli tomu je těžké určit, zdali je vůbec pravý. Některé hypotézy berou v potaz reakci nabalzamovaného těla s povrchem tkaniny, dále pak působení různých plynů nebo elektromagnetických či radioaktivních vln. Mluvilo se i o velmi zručné malířské práci nezanechávající stopy štětce, tato možnost je ale podle expertů vysoce nepravděpodobná. Zaručený původ otisku ale zatím určen nebyl. Vše je pouze v rovinách teorií.

Stále se zkoumá 

Rozsáhlý a detailní výzkum Turínského plátna byl zahájen už v roce 1978. Od té doby ho nezávisle na sobě přezkoumalo nespočet laboratoří, žádná ale nepřišla s definitivním verdiktem. Co o něm tedy víme? Samotná tkanina má rozměry 4,36x1,10 m a nese obtisk lidského těla. Ten je nejlépe viditelný zhruba ze vzdálenosti 5 m, jestliže se přiblížíte na pouhý metr, je téměř nemožné otisk rozeznat. Vyobrazená postava je vysoká asi 170 cm, váží 75-81 kg, má vousy a dobře vyvinuté svalstvo. Vědci její věk odhadují na 30-45 let. První zprávy o plátně se objevily mezi lety 527 až 565 v Edesse, což odpovídá dnešní turecké Şanlıurfě. Tehdejší Edessu nicméně zničila masivní povodeň. Později nechal císař Justinián I. město obnovit a během stavebních procesů se v jedné zdi našlo toto plátno, které bylo označeno za Kristovu pohřební tkaninu. Ta v následujících letech padla do rukou všemožných národů a přesouvala se skrz různé státy. Od roku 1578 je stabilně k vidění v italském Turíně v katedrále sv. Jana Křtitele.

Styl i materiál odpovídají 

Jaké důkazy tedy hrají ve prospěch její pravosti? Podle odborníků bylo plátno utkáno metodou s názvem šupinový kepr, která se používala právě na počátku našeho letopočtu, a to především v oblasti, kde měl být Ježíš ukřižován. Rozbor pylových částic plátna zase odhalil stopy rostlin, které rostly pouze v Palestině a jejich kombinace je typická právě pro březnové a dubnové období. V oblastech, kde jsou obtisknuty tváře, vědci našli stopy octa. Podle tradice dal římský voják umírajícímu Ježíši napít z houby, která byla nasáklá právě octem. Nesmíme zapomenout ani na fakt, že celý obtisk postavy odpovídá popisu Ježíše Krista. Pro hrají i otisky mincí v očích, které jsou pro tehdejší dobu typické.

Církev ho oficiálně neuznává 

Striktně proti pravosti látky jsou ale výzkumné týmy z anglického Oxfordu, švýcarského Curychu a amerického Tucsonu. Ty spojily síly a plátno podrobily precizní analýze využívající uhlíkovou metodu. Uhlíkové určení stáří je totiž považováno za extrémně spolehlivé. A nastal průlom – podle výsledků tkanina vznikla mezi lety 1260 až 1390. Turínské plátno během stovek lez za padělek označila celá řada biskupů. Najde se ale i velmi početná skupina lidí, která věří, že je relikvie autentická. Sama katolická církev oficiálně netvrdí, že je předmět pravý, považuje ho ale za důležitou připomínku Kristova utrpení. Mnoho jejích zástupců se ale dušuje, že byl Ježíš do roucha skutečně zabalen.

A co vy? Kde myslíte, že leží pravda? Jestliže si chcete plátno prohlédnout, nemusíte až do Turína. Jednu z mnoha kopií najdete například v Broumově. Nachází se v Broumovském klášteře. Jestli byste ale opravdu toužili spatřit originál, musíte se vypravit do Itálie. 

Zdroje: cs.wikipedia.org, kudyznudy.cz, vmo.cz, medium.seznam.cz, cirkev.cz, stoplusjednicka.cz