Valy a příkopy na okraji lesa Vřešťovského Chlumu jsou zbytky monumentální kruhové stavby, kterým se říká rondely. Ty vznikaly v neolitu a jsou tak o 1 500 let starší než slavný anglický Stonehenge. Jedná se tedy o nejstarší doklady architektury na celém území Evropy. U nás se jich našlo 55, především ve středních Čechách, v okolí Prahy a na jižní Moravě. Ten u Třebovětic ve východních Čechách je však jedinečný.
Záhadné rondely
Rondely vznikaly v první polovině 5. tisíciletí před naším letopočtem na území táhnoucího se od západního Německa, přes Českou republiku, Polsko až do jihozápadního Slovenska, západního Maďarska a Rakouska. Mívají v průměru 60 až 80 metrů, ale na našem území byly odkryty i megarondely s průměrem přes 200 metrů. Bývaly obehnané jedním nebo více soustředěnými příkopy a zpravidla mývaly čtyři brány často orientované podle světových stran.
Nad jejich přesným účelem si odborníci dodnes lámou hlavu. Vzhledem k tomu, že se obvykle nacházely v těsné blízkosti osad a jejich vybudování bylo časově i energeticky náročné, se předpokládá, že měly nějakou ústřední funkci a byly snad spojeny i s osobou s vyšším postavením. Mohly sloužit jako svatyně, shromaždiště, astronomické observatoře, nebo hřiště k rituálním hrám. Mohly mít ale i funkci obrannou či obchodní.
Jediný v celé střední Evropě
Třebovětický rondel, který byl objeven teprve nedávno, patří svými rozměry 75 × 86 metrů k těm nejběžnějším, výjimečný je ale tím, že se jako u jediného v celé střední Evropě zachovaly vedle příkopů také valy. Měly mladoneolitické rondely valy běžně nebo se jedná o specifikum? Přesnou odpověď archeologové stále hledají.
Vzhledem k tomu, že se rondely vyskytují v otevřené krajině, pokud valy běžně měly, byly za dlouhá tisíciletí již dávno rozorány zemědělskou činností. Lesy u Třebovětic tak mohly zdejší valy ochránit před zničením. Existuje ale také možnost, že místní rondel plnil opravdu zvláštní a výjimečnou funkci. Mohl opravdu být zmiňovanou svatyní, nebo zvláštním typem sídliště. Nevylučuje se ani, že mohl plnit obě funkce současně, protože mohl být i se svým opevněním v mladším pravěku opětovně využit.
Otázky zůstávají
Poslední rondel vznikl před čtyřmi a půl tisíci lety. A stejně jako nevíme, proč byly vůbec budovány, nevíme ani, proč se s jejich stavbou přestalo. Obojí zůstává stále nevyřešenou záhadou. S největší pravděpodobností došlo ke změnám v tehdejší společnosti a lidé již tyto velkolepé, ale zároveň na čas i materiál náročné stavby přestali potřebovat.
Do dnešních dnů jich bylo v Evropě nalezeno na 200 a díky čím dál sofistikovanější technice i rozrůstající výstavbě se nachází stále nové. Možná je jen otázkou času, kdy nám tito monumentální svědkové dávné minulosti odhalí svá tajemství.
Zdroje: archeologickyatlas.cz, cesky.radio.cz, vesmir.cz, academia.edu
