Toto rakouské jezero milují turisté z celého světa. Kdo ho navštíví, vrací se pravidelně

Jenže o pár stovek metrů výš se všechno mění – vzduch ztěžkne chladem, v sandálech začne být nepohodlně a ti, kdo si nezabalili alespoň jednu vrstvu navíc, najednou trochu litují. Vítejte v Ledovém paláci ukrytém v masivu Dachsteinu. Cesta k této podzemní atrakci není jen tak pro každého. Ještě než se člověk dostane do samotného srdce ledové jeskyně, čeká ho přechod přes visutý most – elegantní konstrukci zavěšenou vysoko nad zemí.

Někdo si ten okamžik užije jako součást zážitku, jiný se možná na chvíli zarazí a přemýšlí, jestli výška přece jen není trochu větší, než čekal. Most je ale pevný a nehýbe se tak, aby vzbuzoval nejistotu. Po pár krocích už se většina návštěvníků dívá dolů s obdivem, ne obavami.

Jakmile se otevřou dveře do Ledového paláce, svět venku přestane existovat. Teplo se vytratí, dech se zvolní a pozornost se upne na křehkou krásu vytesanou do ledu. Chodby osvětlené tlumeným světlem vedou kolem soch a instalací, které jsou precizně vyřezané a nasvícené tak, že v nich světlo doslova tančí.

Uvnitř vládne úplně jiný svět

Návštěva netrvá dlouho, většinou několik desítek minut, ale i tak zanechá silný dojem. Každý krok v chladném prostředí je jako kontrast k tomu, co zůstalo venku – horkému dni a přelidněným stezkám. Mnozí sem přicházejí přímo z letního výletu, možná z Hallstattu, s lehkým batohem, v kraťasech a letní obuvi. A právě tady je čeká nepříjemné překvapení. Teplota uvnitř se drží hluboko pod tím, co by člověk čekal po výstupu lanovkou.

Pár minut se to dá vydržet, ale delší procházka mezi ledovými stěnami bez mikiny nebo bundy už dokáže být nepříjemná. Nejde o extrémní chlad, ale o to tiché, pomalé prostupování zimy do těla, které si každý uvědomí nejpozději u třetí sochy. Po návratu na denní světlo se nabízí další možnost – využít lanovku a vyjet až na vrchol Krippensteinu.

Odtud se otevře výhled, který se člověku snadno vryje do paměti. Hallstattské jezero jako na dlani, okolní hory, zeleň, voda a skály v dokonalé harmonii. Ač se tomu nechce věřit, právě tady, uprostřed léta, v srdci Alp, si někdo možná poprvé za celý den sáhne do batohu pro teplejší vrstvu – a vůbec toho nelituje.

Zdroje: dromedar.sk, autorský text