Poslední lidé stáli na Měsíci v prosinci 1972 při Apollu 17. Od té doby se změnilo naprosto vše. Technologie, geopolitika i spousta dalšího. Artemis II se však vrací k základům. Má dostat lidi za hranici oběžné dráhy, obletět Měsíc a bezpečně se vrátit domů.
Kdy bude mise odstartována?
Podle aktuálních informací NASA počítá s tím, že nejbližší startovní okno se může otevřít 6. února 2026. Zvažované jsou však i pozdější termíny v první půlce roku. Je tomu tak, protože u letu k Měsíci musí sedět technická připravenost rakety vhodnou polohou země i Měsíce. Pár dní zpět již byla přesunuta loď Orion společně s raketovým startovacím systémem na rampu 39B v Kennedyho vesmírném středisku. To znamená, že přípravy mise opravdu vrcholí.
Současně je třeba poznamenat, že harmonogram operace Artemis se v posledních letech několikrát posouval. Část zdržení souvisela s odhaleními z návratu nepilotované mise Artemis I. Tepelný štít Orionu se tehdy při průletu atmosférou choval jinak, než modely čekaly. Inženýři problém rozebrali do posledního detailu a u Artemis II chtějí upravit profil návratu tak, aby byla posádka v maximálním bezpečí.
Co přesně je cílem mise Artemis II?
Artemis II má být desetidenní let, který ověří, že Orion je připravený vozit lidi v prostředí vzdáleného vesmíru. Podle NASA má loď nejprve strávit čas na oběžné dráze Země, kde posádka prověří systémy, a teprve potom zamíří na takzvanou „free return“ dráhu, tedy trajektorii, která využije gravitaci soustavy Země a Měsíce tak, aby se Orion mohl „přirozeně“ vrátit zpět bez zbytečných dodatečných manévrů. V nejvzdálenějším bodě se mají astronauti dostat přes zhruba 7 500 kilometrů za odvrácenou stranu Měsíce.
Taková vzdálenost představuje pořádný zátěžový test komunikačních systémů, navigace, napájení, životní podpory, ale také práce posádky v kabině.
A co posádka? Seznamte se!
Velitelem Artemis II je Reid Wiseman, zkušený astronaut a bývalý velitel Mezinárodní vesmírné stanice, který má za sebou reputaci klidného lídra schopného rozhodnou pod tlakem a také úspěšné technicky náročné mise.
Pilotem je Victor Glover, námořní letec s tisíci nalétaných hodin na stíhacích letounech, který má za sebou dlouhodobý pobyt na ISS, kde se podílel na vědeckých experimentech i výstupech do volného prostoru. Touto misí se stane prvním Afroameričanem, jenž opustí nízkou oběžnou dráhu Země.
Specialistka Christina Koch má za sebou rekordně dlouhý pobyt ženy ve vesmíru a právě ona se stane první ženou, která se vydá na cestu k Měsíci.
Čtveřici pak doplní Jeremy Hansen, první Kanaďan na misi mimo zemskou orbitu, jehož účast podtrhuje mezinárodní rozměr programu Artemis.
Nejdřív Měsíc a vzápětí Mars
NASA bere Měsíc jako trénink pro Mars. Ne proto, že by byl snadný, ale protože je „blízko“ na to, aby se daly postupně ladit systémy a postupy. V hlubším vesmíru je třeba řešit také radiaci, izolaci, psychiku posádky, soběstačnost a hlavně to, že případná pomoc z domova nepřijde během pár minut.
Opravdu se z této výpravy stane „největším momentem od Apolla“?
Pokud Artemis II odstartuje a proběhne podle plánu, NASA získá něco, co jí od Apolla chybí: pilotovaný let k Měsíci s moderní technikou, moderními standardy bezpečnosti a s ambicí pokračovat dál. A i kdyby se termín ještě posunul, zásadní je především směřování.
