Tohle Češi nečekali: Od roku 2027 přijde rána, která zamává rodinným rozpočtem

Po předchozích vlnách zdražování to znamená další výdaje, které mohou některé domácnosti dostat do potíží. Odborníci varují, že cena plynu by mohla vzrůst až o polovinu. Evropský systém obchodování s emisemi funguje už od roku 2005 a jeho hlavním cílem je snížit množství skleníkových plynů, které firmy vypouštějí do ovzduší.

Princip je jednoduchý – Evropská unie stanoví celkový limit emisí oxidu uhličitého, který mohou firmy vypustit. Pokud chtějí vypouštět více, musejí si koupit emisní povolenky. Naopak, kdo vypouští méně, může své povolenky prodat a vydělat na tom. Systém má přimět firmy, aby hledaly způsoby, jak snížit svou ekologickou stopu. V praxi to funguje hlavně tam, kde je možné modernizovat technologie, zefektivnit výrobu nebo investovat do čistších řešení.

Poplatek zatím platily hlavně velké firmy

Doposud se tento systém týkal hlavně velkých podniků – například elektráren, chemiček nebo leteckých společností. První fáze systému, označovaná jako ETS I, se domácností nijak nedotkla. To se ale brzy změní. Druhá fáze, ETS II, už zasáhne přímo naše domovy, kuchyně i koupelny. Nově se totiž zaměří na oblasti, kterým se dosud vyhýbal – konkrétně na budovy a dopravu. To znamená, že změnu pocítí každý, kdo doma topí nebo vaří na plyn.

Dodavatelé energií budou muset nakupovat emisní povolenky podle toho, kolik plynu jejich zákazníci spotřebují. Protože dodavatelé nemají možnost emise sami ovlivnit, promítnou nové náklady do cen pro koncové zákazníky – tedy pro nás všechny. Zásadní změnou je také to, že emisní povolenky už nebudou v některých případech zdarma, jako tomu bylo dříve. Nově se budou prodávat pouze na aukcích, kde jejich cenu určí aktuální nabídka a poptávka. Jakmile zájem o povolenky poroste nebo bude panovat nejistota, ceny mohou rychle stoupat. Tento vývoj se pak přímo promítne do ceny plynu, kterou budeme platit.

Jak se k tomu staví Evropská unie?

Evropská unie prezentuje ETS II jako krok k zelenější budoucnosti. Cílem je, aby domácnosti šetřily, hledaly alternativy a snižovaly spotřebu energií. V praxi je to ale často složité. Ne každá rodina si může dovolit vyměnit starý plynový kotel, zateplit dům nebo přejít na jiný způsob vytápění.

Tyto změny jsou drahé, časově náročné a často závisí na dotacích, na které mnozí nedosáhnou. Nové opatření tak může nejvíce dopadnout na ty, kteří už teď počítají každou korunu. Starší lidé, samoživitelé nebo domácnosti s nízkými příjmy se mohou dostat do situace, kdy budou muset platit výrazně víc, nebo hledat řešení, na která jednoduše nemají peníze. Odborníci upozorňují, že tato změna může mít vážné sociální dopady, které nebude snadné zmírnit a nebude jednoduché se na ně připravit.

Všichni by se měli důkladně připravit

Na úrovni Evropské unie se teď jedná o zřízení takzvaného Sociálního klimatického fondu. Ten by měl pomoci zmírnit dopady nové regulace na nejohroženější skupiny obyvatel. Z tohoto fondu by se mohly financovat například úpravy vedoucí k ekologičtějšímu bydlení nebo kompenzace pro domácnosti, které nové výdaje nejvíce zasáhnou. Zatím ale není jasné, jak přesně bude tento fond fungovat, jaké budou podmínky a jestli bude v praxi opravdu účinný.

Co tedy může člověk udělat už teď? Nejlepší je být informovaný a vědět, co se chystá. Kdo má možnost, měl by začít přemýšlet, kde by mohl ušetřit – například pořízením úspornějších spotřebičů, lepším zateplením domu nebo změnou způsobu vytápění. I menší úpravy se mohou v budoucnu projevit nižšími účty za energie. Pokud uvažujete o větších investicích, vyplatí se sledovat dostupné dotační programy, například Novou zelenou úsporám, která může výrazně pomoci s financováním přechodu na úspornější a šetrnější řešení.

Zdroje: NZÚ, Sportdenik.cz, oenergetice.cz