Vědci našli v Číně 2200 let starou hrobku vladaře. Vstoupit do ní ale nemohou, uvnitř číhá smrt

Historie skrývá spoustu zajímavých a pořádně děsivých věcí, se kterými se musí vědci popasovat. Častokrát to v minulosti nedopadlo dobře. Tak třeba v tisíce let starých hrobkách, které dosud nikdo neotevřel, může číhat spousta nástrah. Nemáme na mysli kletbu, ale nebezpečné bakterie nebo dokonce rozsáhlé zabezpečení, které mělo hrobku chránit před otevřením a potenciálními vykradači.

Lidé úplnou náhodou objevili osm tisíc soch a obrovské mauzoleum

V Číně byla před desítkami let objevena 2200 let stará hrobka, prvního čínského císaře Čchin Š’-chuang-ti, který vládl v letech 221–210 př. n. l. S nálezem je spojena spousta povídaček. Vesničané měli poblíž vesnice Si-jang v roce 1974 hloubit studnu, když v tom se najednou propadli pod zem mezi zástupy nespočtu bojovníků vyrobených z terakoty v plné zbroji. To je mělo pořádně vystrašit, protože soch bylo osm tisíc a byly tak kvalitní, že vypadaly jako živé. Ve skutečnosti ale bylo všechno trochu jinak.

Ve skutečnosti se vesničané nikam nepropadli, ale našli sochy v podzemí. Napovědět jim měly keramické střepy, které našly v hloubce pět metrů pod zemí. Situaci hned předali archeologům, kteří posléze odhalili ohromných 8 tisíc soch v ohromné kvalitě. Každá z nich je přitom jedinečná. Jak později zjistili, sochy byly součástí obrovského mauzolea. Dnes jsou součástí muzea Terakotové armády, které mohou zájemci navštívit.

V mauzoleu byl nalezen první čínský císař

Území, kde se nachází Terakotová armáda, je velké zhruba 50 kilometrů čtverečních, a v současné době je prozkoumáno asi jen z jedné třetiny. Už se ale ví, že hrobka patří prvnímu čínskému císaři Čchin Š’-chuang-ti. Jenže hrobka zatím nebyla otevřena, protože je vysoce zabezpečená. Dostat se do ní tedy není snadné a vědci nejdříve musí přijít na to, jak to udělat. Je chráněná velkým množstvím rtuti, která měla mimo jiné také symbolizovat řeku rtuti. Archeologové se do ní zatím neodvážili vstoupit, protože tam na ně může čekat nebezpečí a různé nástrahy, které si císař pravděpodobně přál kolem a do hrobky umístit, aby jej nikdo nemohl po smrti vyrušit. A jelikož se na hrobce pracovalo extrémně dlouhou dobu, je jisté, že něco v ní na archeology určitě čeká.

Na hrobce pracovalo až 700 000 lidí

Na stavbě hrobky se podílelo až 700 000 lidí, kteří na ní pracovali více než 36 let. Neměli hotovo ani ve chvíli, kdy císař zemřel. A proč musela být tak obrovská? Hrobka i armáda měly za úkol zajistit ochranu císaře v jeho životě po smrti. Terakotová armáda je považována za jeden z největších archeologických nálezů 20. století, je ale možné, že se v budoucnu dočkáme ještě většího nálezu. Zatím ale budeme muset vyčkat, než se vědcům pomocí pokročilých technologií (například kosmické záření) podaří hrobku císaře bezpečně otevřít tak, aby nikdo nepřišel k úrazu, nebo ještě hůř, o život. Hrobka je zapsána na seznamu světového dědictví UNESCO.

Zdroje: Novinky.cz, Wikipedia.cz, CT24