Tchýně mi dělala ze života peklo. Nakonec jsem jí řekla, co o ní vím, a je ticho

Na začátku jsem se snažila zapadnout, být milá, chápat, že je to těžké, když se jim do života plete cizí ženská. Ale čím déle jsme spolu byli, tím víc jsem cítila, že tu nejsem vítaná. Tchýně byla mistrem pasivní agrese. Na návštěvách před mým mužem hrála tu nejmilejší, ale když jsme spolu byly samy, uměla bodnout.

Jednou řekla, že některé ženy se holt vdávají, když už nemají co jiného nabídnout. Jindy mi připomněla, že jsem nikdy nebude tak dobrá kuchařka jako ona. Nikdy nic přímého, ale v každé větě se skrývala výčitka nebo pohrdání. Zpočátku jsem si říkala, že mlčet je nejlepší.

Mohlo by vás zajímat

Evropa

Na dovolené jsem zažila něco hrozného. Manželovi to nikdy neodpustím

Rady a tipy Cestování

Kvůli manželovi. Kvůli klidu. Ale bylo to jako kapající voda na kámen. Pomalu mě to ničilo. Pochybovala jsem o sobě. Cítila jsem se jako vetřelec ve vlastním životě.Jednoho dne jsem náhodou zaslechla, jak o mně mluví se svou sestrou. Bylo to po telefonu a ani si nevšimla, že jsem zůstala v kuchyni.

Nazvala mě vyžírkou. Prý jsem si ulovila syna, protože bych jinak zůstala na ocet. V tu chvíli to ve mně bouchlo. Už to nebylo o klidu. Bylo to o mé důstojnosti. Pozvala jsem ji na kávu. Sedla si ke stolu s tím svým povýšeným výrazem a ani netušila, co ji čeká. Klidným hlasem jsem jí řekla, že vím, jak o mně mluví. Všechno jsem jí vrátila – její poznámky, pohledy, manipulace.

Mohlo by vás zajímat

Evropa

Monika (31): V Portugalsku jsem se ztratila na pláži. Našel mě cizinec, který se postaral o velkou změnu

Lifestyle

Řekla jsem jí, že si nenechám kazit život člověkem, který mě nikdy nepřijal, i když jsem se o to roky snažila. Nečekala to. V očích měla překvapení a poprvé nevěděla, co říct. Jen seděla a koukala. Od toho dne se změnila. Ne že by mě začala milovat – ale dala mi pokoj. Když se potkáme, chová se slušně.

Už žádné poznámky, žádné řeči za zády. Myslím, že konečně pochopila, že nejsem ta tichá holka, kterou může přehlížet. Někdy stačí přestat ustupovat a ozvat se. Protože když člověk mlčí příliš dlouho, ostatní si zvyknou, že si můžou dovolit všechno. Ale respekt nezačíná u druhých. Začíná u nás samotných.