Tato krásná metropole byla vyhlášena nejchudší v Česku. Turisté žasnou, místní se odtud stěhují

Kromě Karlovarského kraje se v Česku žije nejlépe ve větších městech, jako je Praha, Brno nebo Plzeň, kde jsou mnohem vyšší platy a lepší pracovní příležitosti. V těchto oblastech pomáhá kombinace kvalitní dopravy, široké nabídky vzdělání a investic ze soukromého i veřejného sektoru. Zahraniční zkušenosti ukazují, že oživení chudších regionů závisí na podpoře nových technologií, podnikání a spolupráci s univerzitami i zahraničními firmami. Pro místní obyvatele mohou být inspirací i příklady z měst, která díky silné komunitě, chytrým nápadům a přístupu k inovacím dokázala zlepšit svou ekonomickou situaci.

Proč jsou příhraniční oblasti nejchudšími regiony Česka

Oblast Karlovarského kraje má silný průmyslový i lázeňský charakter. V minulosti zde hrály hlavní roli hornictví a strojírenství, zejména v okresech Sokolov a Chomutov. Tyto odvětví však po roce 1989 zažívala rychlý útlum. Po pádu komunismu region nezískal nové investory v takové míře, jako další části Česka. Zahraniční firmy více preferovaly střední či jižní Moravu, i kvůli lepší infrastruktuře a vzdělanější pracovní síle. Karlovarský kraj zůstal závislý na lázeňství, které je sezonní a náchylné na ekonomické šoky.

Situace je podobná také v příhraničních městech, jako je Aš, Karviná či Chomutov. Vysoká míra nezaměstnanosti a nízké příjmy jsou zde běžné, což regiony řadí mezi nejchudší místa v republice.

Vysoká míra nezaměstnanosti a odliv obyvatel

Karlovarský a Ústecký kraj mají dlouhodobě nejvyšší nezaměstnanost v zemi. Města jako Most, Bruntál nebo Orlová se často objevují na předních místech tabulek s mírou lidí bez práce. Chybí zde pracovní příležitosti v moderních odvětvích – technologické firmy a velcí zaměstnavatelé s vysokými platy často volí jiné regiony. Průměrná mzda v Karlovarském kraji je nejnižší v celé republice a dosahuje jen 42 284 korun, což je výrazně méně než průměr v Praze.

Mladí lidé odcházejí za vzděláním a zaměstnáním do větších měst, například do Prahy nebo Plzně. Návrat zpět je neobvyklý, protože region nenabízí tolik perspektivních možností rozvoje.

Nedostatek investic a vzdělávacích příležitostí

V Karlovarském a Ústeckém kraji chybí univerzity i výzkumná centra, která by přilákala talentované studenty a firmy. Investoři upřednostňují lokality s lepším dopravním napojením nebo vyšší úrovní školství. Slabá dopravní infrastruktura a omezený počet kvalitních škol znamenají menší šance pro růst firem a podnikání. Například chybějící vysoké školy brání v rozvoji technických a inženýrských oborů.

Zahraniční zkušenosti ukazují, že kvalitní univerzity často přinášejí další firmy a zvyšují životní úroveň daného města nebo regionu. V Karlovarském kraji tento pozitivní efekt většinou chybí. Sociální vyloučení je v příhraničních městech častější než ve zbytku republiky. Týká se to například Litvínova, Aše nebo některých čtvrtí v Chomutově a Sokolově. Přispívají k tomu hlavně dlouhodobě nezaměstnaní a lidé v exekucích.

Kde se v Česku žije nejlépe a kde mají lidé vysoké platy

Mezi města s nejvyšší kvalitou života dlouhodobě patří Praha, Brno, Zlín a některá menší města jako Říčany nebo Kuřim. Praha nabízí vysokou průměrnou mzdu, mnoho pracovních příležitostí a širokou škálu služeb. Brno je úspěšné díky silnému IT sektoru a velkému množství zahraničních firem. Ve Zlíně, známém tradicí Tomáše Bati, je nízká nezaměstnanost a stabilní podnikatelské prostředí. Olomouc nebo Liberec zaujmou nejen historickými památkami, ale i dostupnou veřejnou dopravou a kvalitními školami. Také Písek nebo Nové Město nad Metují se těší zájmu díky kvalitní infrastruktuře i díky zajímavým historickým místům, například renesančním zámkům nebo významným kostelům.

Oblasti s bohatou sítí vysokých škol, jako je Praha, Brno a Olomouc, lákají mladé lidi a odborníky z celého Česka. Vysoká úroveň vzdělání podporuje inovace i vznik malých a středních podniků. Dobrá dopravní dostupnost posiluje pracovní trh, což vidíme třeba v okolí Prahy či Zlína.

Zahraniční zkušenosti ukazují, že klíčem k rozvoji méně rozvinutých oblastí je propojení regionálních značek s cestovním ruchem a inovacemi. Například ve Skandinávii se malé obce spojily, vytvořily atraktivní turistické balíčky a nabídly přírodní i kulturní zážitky, často spojené s UNESCO památkami.