V 20. letech minulého století procházel československý trh výraznými změnami. Před důležitým rozhodnutím tehdy stál i obchodní zástupce firmy JARO J. Rousek (později TOKOZ) a majitel obchodní značky SAARENSE (EKV) Vavřín Krčil. Nastal čas krátkých střihů, a tak odbyt původně vyráběných vlasových sítěk značně klesl. Krčil hledal nejlepší řešení, jak společnost znovu postavit na nohy a zajistit jí ekonomický růst. Vymyslel, že namísto vlasových sítěk začne vyrábět síťkované tašky. Historie jejich výroby se začala psát v Zámku Žďár, části Žďáru nad Sázavou.

Rodinné řemeslo
Krčil byl na síťky skutečný expert. Jejich tvorbě se věnoval už od jedenácti let, kdy se to naučil od své matky. Toto řemeslo rodině pomáhalo přežít, na finančně nákladnější vzdělání pro děti to ale nestačilo. Dospívající chlapec se tak nevyučil stolařem, jak bylo původně zamýšleno, a po škole přijal místo zemědělského dělníka na pánském dvoře. V patnácti letech vstoupil do armády, ve které působil jako muzikant 23. pěšího pluku. Později se stal sanitním důstojníkem, ale kvůli nemoci byl nucen vrátit se k vojenské hudbě. Po konci války začala jeho podnikatelská éra.
Taška, která se všude vleze
Na první pohled obyčejná síťovka způsobila poprask. Byla lehká, praktická, snadno skladovatelná a protože se vyráběla z umělého hedvábí i cenově dostupná. Kupující zprvu mátla její jednoduchost a nízká cena, velmi brzy si ji ale oblíbili. Krčil na poptávku zareagoval přidáním dalších druhů tašek, od nákupních přes vycházkové až po sportovní. Navzdory velkému odbytu ale neměl dostatek peněz na zakoupení mezinárodního patentu. Síťovky se tak začaly vyrábět také v dalších zemích světa. Sám vynálezce je vyvážel do Kanady, Francie, Německa nebo například až do dálné severní Afriky. Největší sláva je ale teprve čekala.
Symbol socialismu
I když se síťové tašky zrodily ve 20. letech, největší boom zažily v letech 1948 až 1989, kdy se staly jedním z kultovních symbolů socialistického Československa. Síťovka s vánočním kaprem nebo naplněná pivními lahvemi – to jsou jedny z klasických výjevů té doby. Po pádu režimu je však postupně začaly nahrazovat nevzhledné a přírodu zatěžující plastové tašky.

Nejenom pro milovníky ekologie
Protože všechny trendy se většinou vrací, došlo i na síťovku. V době, kdy se mnoho lidí snaží žít udržitelně a sílí důraz na ekologii, znovu přichází na scénu obyčejná síťkovaná taška, kterou můžete využívat opakovaně a nezanášíte kvůli ní planetu zbytečným odpadem. Jedinci, kteří ji nosí, znovu oceňují její praktičnost a lehkost. Síťovku hravě schováte do kabelky a existuje podstatně menší riziko, že se vám při těžším nákupu protrhne stejně jako plastová taška.
Moderní síťovky se už nevyrábějí z umělého hedvábí nebo syntetických vláken, ale například z vlny, takže méně zatěžují životní prostředí. A pokud si zakládáte na módním stylu, není třeba se bát, že budete moc retro. Současní výrobci myslí na všechny, a tak mezi síťovými taškami můžete natrefit i na designový kousek, který bude ladit se zbytkem vašeho outfitu.
Také dnes si ji pořídíte za levnou cenu, od cca 100 do 200 korun, což je v dnešní předražené době skoro "za hubičku". A máte-li šikovné ruce a hlavu plnou nápadů, vyrobit si ji můžete sami doma.
Zdroje: Wikipedia, Český rozhlas, marianne, Novinky, Wikipedia