Jedná se o oblast na severu Čech, která se v roce 2005 stala sociálně vyloučenou lokalitou. Problémy se jí drží už roky a tamní komunitu tvoří z většiny romští občané. Na začátku to přitom bylo docela obyčejné, dokonce hezké, sídliště.
Místo, kam realitky "odsouvají" Romy
Příběh sídliště Janov, které patří k Litvínovu, je mnohovrstevnatý: Od každodenní reality tvrdého ghetta, přes nedávný historický kontext s pochody neonacistů až po privatizaci bytů nebo snahu o jeho obnovu.
Sídliště vznikalo koncem 70. let a mělo ubytovat hlavně dělníky z Chemopetrolu a důlní zaměstnance. Přesouvali se sem ale také lidé z obcí, které byly poznamenané těžbou uhlí. Díky privatizaci, těsně po začátku nového tisíciletí, kdy město rozdělilo byty mezi obyvatele a soukromé firmy, se tu začali usazovat noví lidé ze slabších sociálních vrstev.
Byty v soukromém vlastnictví jejich často zadlužení majitelé obratem prodávali realitním kancelářím, které do nich přesouvaly další Romy z různých lukrativnějších nemovitostí po Česku, které od nich chtěli "vyčistit". Tím se z obyčejného sídliště začalo stávat ghetto a na problém bylo zaděláno. Město už žádné byty nevlastnilo a mělo tak svázané ruce.
Rasová válka v Janově
Zlom přišel v roce 2008, kdy se sem 17. listopadu vypravili zástupci Dělnické strany na předem hlášenou demonstraci. Situace se ale vymkla kontrole a do legendární "bitvy o Janov" se nakonec zapojili i maskovaní neonacisté, Romové, různí aktivisté, v čele s policií, která se snažila všemožnými způsoby sjednat pořádek.
S neonacisty tehdy sympatizovali i neromští obyvatelé sídliště a v průvodech zaznívala hesla jako "Nic než národ" nebo "Češi poďte s náma". I když se tato oblast na jeden den proměnila na válečnou zónu, žádný, Romy obávaný "pogrom" se nakonec nekonal. Problémy v Janově se ale masivně medializovaly.
Neřešitelné problémy současnosti
Město Litvínov poslední roky projevuje snahu omezit příliv dalších chudých obyvatel a sídliště postupně obnovovat. Přišly sem dokonce i obrovské sumy peněz z evropských dotací, do roku 2019 to bylo celých 211 milionů! Bohužel tam ale "zahučely" jako pára nad hrncem.
Problémy v Janově přetrvávají. Mnoho míst je zdevastovaných, některé opuštěné domy chátrají, jiné už podlehly demolicím. Vlastnická struktura přitom zůstává složitá. Přetrvává zde také kriminalita, chudoba a izolace od okolního světa.
Existují ale i ojedinělé pokusy udělat z Janova lepší místo pro život. Jeden z nich má na svědomí například Petr Globočník ze spolku MY Litvínov, který na sídlišti vyrostl a nelíbí se mu, jak se změnilo: "Janov je takovej Hobitín, ze kterého se postupem času stal mordor," přiléhavě popsal situaci ve svém videu. V srdci této lokality koupil historickou vilu, ve které se nyní provozuje komunitní centrum Libuše.
Janov je sice "na okraji", ale přesto nějakým způsobem funguje a podle mnohých obyvatel Litvínova a jejich názorů v diskusích už "to není tak hrozné". Sem tam se něco opraví a je tu možné najít i krásné rodinné domy, nejen samé vybydlené paneláky. Ve stejné facebookové diskusi, ale jiný přispěvatel uvádí, že když v oblasti rozvážel balíky, bál se vystoupit.
Faktem je, že tam postupně žije méně a méně lidí. Podle posledního sčítání lidu v Janově žije kolem 3000 osob. Ještě před 6 lety se přitom udávalo asi 6000 obyvatel. 70 % mělo být tvořeno Romy a 50 % pobíralo sociální dávky.
Zdroje: youtube.com, novinky.cz, cs.wikipedia.org
