Na dovolené v Egyptě jsem viděla, jak se šedesátileté Češky chovají k místním mužům. Propadla jsem se hanbou, že taky mluvím česky

Ještě než jsem poprvé přistála v Hurghadě, slyšela jsem historky o Češkách a jejich "egyptských princích". Vždy jsem si to vykládala jako klepy od snídaně, které nemají s realitou nic společného, neškodné příběhy z pláže, které nejde brát úplně vážně. Jenže ono to vážné bylo. Někde za hranou dobrého vkusu, někde dokonce za hranou respektu k sobě samotné i ke kulturám, které setkání na dovolené spojuje.

Ne všechny turistky vyrážejí do Egypta zrovna za pyramidami

Stalo se to druhý večer mé dovolené. Sedím v hotelovém lobby baru, objednávám drink a kochám se výhledem na palmami lemovaný bazén. O dva stoly dál dvě postarší dámy, obě kolem šedesátky, hlasitě rozebírají svůj "denní úlovek". Všechno slyším. Jak si užívaly na lodi, jak je Ahmed hladil po zádech, jak jim Mido skládal komplimenty, kolik stála večeře, kolik spropitné ráno. Následuje sborový smích, pár peprnějších detailů a shrnutí: "Holky, takhle si užívat na starý kolena, to je zázrak! A doma? Tam už o nás nikdo nezavadí…" Ještě i tohle bych dokázala chápat jako nevinné žertování dvou kamarádek.

Jenže v dalších dnech bylo podobných scén víc a víc. Na pláži, kde se den co den scházely skupinky postarších českých žen, vyprávějících neuvěřitelné historky a plánujících, které mladé číšníky nebo animátory vezmou večer na drink. Všude zněla čeština, smích, komentáře typu "Ten je můj, dneska bude večeře u mě na pokoji" pronášené hlasitě a bez ostychu, kdy byla cítit směs nervózní rozvernosti i touhy utéct před vlastním věkem. Nebylo výjimkou, že se skupina žen dvě hodiny před večeří o společného favorita dohadovala, jako by šlo o zboží ve výprodeji.

Nejhorší na celé situaci bylo, jak okatě – až povýšeně – se některé Češky k místním mužům chovaly. Rozhazovačnost, předvádění, nutkavá potřeba dokázat si, že jsou ještě žádoucí, střídala neochotu přizpůsobit se místnímu prostředí. Rychlé vztahy, půlnoční dohody a svádění na oplátku za sliby, které stejně nikdo nevezme vážně. Flirtování bylo často za hranou, ne trapné, ale urážlivé. Zapomínalo se na jakýkoliv respekt, slušnost nebo pokoru. Ve finální fázi si některé dámy stěžovaly, že je "zajíček" po ránu nepozval na další schůzku, že byl "jenom na peníze", případně čelily rozčarování, když románek do letadla skončil bez úsměvu a polibku na rozloučenou.

Lovkyně nevšedních zážitků

Sledovat to bylo pro mě, pětatřicetiletou ženu, která se snaží v cizině splynout spíš s kulturou hostitelů než ji přenastavovat ke svému obrazu, mimořádně nepříjemné. Začala jsem se nepatrně stydět, že mluvím česky a že mě někdo může házet do stejného pytle jako tyto zlatokopky středního věku na "zážitkové dovolené".

Je jim 60+ a s kamarádkami pravidelně vyrážejí k moři. Jejich cílem nejsou jen pláže, ale především sexuální dobrodružství. Že mají doma manžela a vnoučata? Nevadí! Naopak ženy toužící po opravdové lásce může exotická dovolená stát životní úspory.

"Ženy každého věku mají potřebu být obdivovány, přijímány a milovány. Pokud to nedostávají ve svém skutečném světě, odcházejí za iluzí. Sexuální turistice se věnují ženy od věku milenek, studentek po zralé dámy," říká terapeutka Mgr. Miroslava Novotná.

Styděla jsem se nejen za ně, ale i za to, že jako Češi neumíme přijmout svou vlastní samotu s grácií. A místo toho jedeme do ciziny s představou, že když máme v kufru pár euro, máme nárok na pozornost, dobrodružství i náruč kohokoli. Ještě možná horší je, jaký obrázek o Češkách a naší mentalitě i kultuře v Egyptě necháváme.

Přestože sexuální turistika může bezpochyby nabídnout mnoho vzrušení, je namístě zvážit také rizika. Je důležité, aby ženy, které se pro tento nestandardní koníček rozhodnou, byly obezřetné a chránily se. Zranění fyzická asi není třeba konkretizovat, jde o pohlavní choroby či následky nezdařených sexuálních experimentů. Zranění na duši však může ženu nečekaně zaskočit.

Zdroje: blesk.cz, mojepsychologie.cz, bizzar.cz