Každý rok se v prosinci znovu rozhoří debata o „bílých Vánocích“, ale statistiky i modely ukazují, že realita bývá mnohem složitější. Letos však máme k dispozici poměrně detailní výhled, který odhaluje, jaké teploty a srážky nás čekají v týdnech těsně před svátky. A trend je na první pohled jasný – první polovina období od 8. prosince do 21. prosince bude neobvykle teplá, zatímco ta druhá má konečně přinést ochlazení.
Podle měsíčního výhledu má být celé sledované období mírně nadnormální teplotně i spíše podnormální co do srážek. Čím to je a co to znamená pro sníh? Odpovědi skrývají samotná data.
Teploty vysoko nad dlouhodobým průměrem… zatím
Průměrná teplota období 8. 12. – 4. 1. se podle statistik za roky od 1991 do 2020 pohybovaly kolem –0,4 °C. Interval běžných hodnot je široký, od –2,5 do +1,9 °C. Jenže modely letos předpokládají výrazné odchylky směrem nahoru, a to už v prvním a druhém prosincovém týdnu.
První dva týdny vykazují 70 až 100 procentní pravděpodobnost, že budou nadprůměrně teplé. Maximální denní teploty tak mohou často překračovat 5–10 °C, v některých případech dokonce i více, zejména na horách při slunečném počasí. Noční minima budou jen ojediněle klesat pod bod mrazu.
To v praxi znamená jediné – jakýkoli sníh, který by se v nížinách objevil, rychle zmizí.
Zlom přijde 21. prosince
První náznak skutečné zimy se má dostavit až kolem 21. prosince. Počítá se s tím, že se nad střední Evropou konečně prosadí chladnější vzduch. Teploty mají spadnout do rozmezí, které odpovídá dlouhodobému normálu.
Noční minima by se měla držet mezi 0 až –5 °C, při vyjasnění i níž, a denní maxima se budou pohybovat kolem 2 °C. To je zásadní informace – pokud se těsně před Vánoci vyskytnou srážky, je velká šance, že budou ve formě sněhu alespoň ve středních polohách.
A co nížiny? Tam je situace tradičně nejistá. Teploty těsně kolem nuly jsou na hraně a rozhodne doslova den před Štědrým dnem. Přesto je ochlazení po 21. prosinci dobrým signálem, který v předchozích zimách často chyběl.
A co srážky? Prosinec začne suchem, konec může přinést sníh na horách
Srážkově má být období spíše podnormální, nebo jen na spodní hranici průměru. Průměrný úhrn srážek pro toto období je 42 mm, zatímco předpověď naznačuje skromnější bilanci. První dva týdny budou téměř bez srážek kvůli silné tlakové výši, takže sníh nemá z čeho vznikat.
Teprve po ochlazení se očekává růst srážkové aktivity – model říká, že poslední dva týdny budou „bližší prosincovému průměru“ a sněhová pokrývka se vrátí minimálně na hory.
Pro lyžaře tak přicházejí dobré zprávy. Pro obyvatele velkých měst jen opatrná naděje.
Jak velká je tedy šance na bílé Vánoce?
V nížinných oblastech – Praha, Brno, Ostrava je šance na Vánoční sníh stále malá. Sice se ochladí, ale očekávají se dny spíše bez srážek.
Ve výše položených oblastech jako je Vysočina nebo pomezí hor je sníh možný - omezené množství srážek by však muselo přijít mezi 21. a 24. prosincem.
Přímo v horách - v Krkonoších, Jesenících, na Šumavě a v Beskydech je pravděpodobnost sněhu nejvyšší. Sníh se do těchto oblastí už příští týden a měl by se udržet.
Proč jsou české bílé vánoce čím dál vzácnější?
Nadprůměrné teploty v prosinci nejsou výjimečné. Meteorologové upozorňují, že během posledních let se období kolem Vánoc často řadilo mezi teplejší části zimy. Letopočet 2023 měl dokonce nejvyšší prosincovou průměrnou teplotu za více než sto let měření. A letošní začátek prosince vykazuje opět výrazně teplé odchylky.
Superpočítače přitom nemodelují „vánoční atmosféru“, ale pravděpodobnost chování atmosférických proudů. A ta zkrátka ukazuje, že Atlantik má pořád velkou sílu – fouká k nám teplý vzduch a brání delším zimním epizodám.
První polovina prosince je ztracená. Ta druhá ale může překvapit – a právě takové situace často přinesly sníh i v nížinách, byť třeba jen na jediný den.
Zdroje: Chmi.cz, Cnn.iprima.cz
