Sahara je jedním z nejsušších míst naší planety, nebylo tomu tak ale vždycky. A výzkumy naznačují, že se to může brzy změnit. V oblasti Sahary totiž dříve pršelo, a to zhruba tolik, co u nás. Podle odborníků proběhlo v posledních osmi milionech let 230 různých období, během kterých se Sahara zazelenala. Zelená období v Sahaře přitom nebyla otázkou jednoho léta, trvala klidně čtyři až osm tisíc let.
Když byla Sahara rájem
Zhruba za dva tisíce let se pak zase proměnila zpátky na poušť. A my tak netrpělivě očekáváme, kdy se Sahara znovu zazelená. Víte, čím je tento fenomén ale způsoben? Rotací Země. Pokud se její osa v minulosti naklonila tak, aby na severní polokouli dopadalo v létě více slunce, sílily monzunové deště. A ty pak Saharu proměnily na poušť suchou jako troud...
Uprostřed Sahary se přitom před lety nacházela síť spletitých řek a jezer. Tato oblast byla navíc obrovská, čítala kolem čtrnácti milionů kilometrů čtverečních.
Naposledy byla Sahara pokrytá zelení před jedenácti až pěti tisíci lety. V tu dobu tam také hojně pršelo, běžně se srážky pohybovaly kolem šesti set milimetrů srážek ročně, což je srovnatelné s Českou republikou, kde ročně naprší kolem sedmi set milimetrů. Dnes na Sahaře naprší ale jen něco kolem pětatřiceti milimetrů za rok.
Loni byla na Sahaře povodeň
Loni pak zasáhly prudké lijáky jihovýchod Maroka, kde během dvou dnů napadlo i přes dvacet milimetrů srážek. To byla první zaznamenaná povodeň na Sahaře za víc než půl století. A občas se objeví podobné zprávy.
Podle výzkumů by měla současná podoba Sahary vydržet ještě patnáct tisíc let, než znovu obroste. Přitom před padesáti miliony lety byla část Sahary pod vodou, protože tu existovalo jakési mořské rameno. V místních vodách žili mořští hadi, kteří dosahovali přes dvanáct metrů i obrovské ryby.
Jenže podle nových výzkumů nejsou pro poušť tak velkou hrozbou sucha jako právě povodně. Vzhledem k měnícímu se klimatu Sahara stále vysychá, přitom koloběh vody je méně a méně předvídatelný. To může způsobovat erozi půdy nebo vyvolávat bahenní proudy.
Předloni umírali lidé
V roce 2023 se prohnala po libyjském pobřeží bouře Daniel, která zahubila přes jedenáct tisíc lidí a čtyřicet tisíc lidí bylo z oblasti evakuováno. To všechno nejen kvůli dešti, ale také tomu, že se začaly hroutit přehrady. Město zavalila voda a způsobila naprostou zkázu.
Záplavy ale nezpůsobují problémy pouze lidem. Ničí nebo mění migrační trasy zvířat. Jako jedno z východisek by mohlo být sledování satelity, které pomohou změřit změny v oblasti a odhalit katastrofu dřív, než bude pozdě. Meteorologové totiž očekávají, že loňský ani předloňský incident nebyl ten poslední.
Jak to ovlivňuje Česko
Sahara ovlivňuje do jisté míry i počasí v Česku. Příkladem může být saharský prach. Jde o směs prachu a písku, které mohou ulpívat na površích parapetů a kapot aut. To způsobuje problémy lidem s plicními onemocněními nebo těm, kteří trpí na astma. Ve střední Evropě se přitom saharský prach vyskytuje opravdu často.
Dochází k němu, když se velké množství na Sahaře rozvíří písečnou bouří. Ta pak odvane prach na sever, tedy směrem k Evropě. Zajímavostí je, že v roce 2021 tak právě z tohoto důvodu sněžil v Pyrenejích oranžovo-růžový sníh. Obarvil ho totiž právě saharský prach.
Zdroje: geographical.co.uk, nationalgeographic.com, news.refresher.cz, e15.cz
