Tato záhadná pravěká megastavba ve Vinoři přepíše světové dějiny. Vědci jsou zatím s bádáním v začátcích

Stavby o 1 500 let starší než slavný Stonehenge a největší svého druhu v celé Evropě – to jsou rondely, které byly objeveny při stavbě silničního obchvatu Kolína. Podobných jedinečných staveb je u nás ale víc. Jeden z posledních průzkumů, který má za cíl objasnit mnoho nejasností s těmito stavbami spjatými, teď probíhá ve Vinoři u Prahy.

Tajemné megastavby

Rondely jsou monumentální kruhové útvary o průměru mezi 30 až 240 metry z doby mladšího neolitu, obehnané jedním nebo více soustředěnými příkopy. Zpravidla mívají čtyři brány často orientované podle světových stran. Příkopy bývají doplněny palisádami, případně i valy. Vnitřní prostory nebývaly obývány, archeologové v nich nachází většinou pozůstatky ohnišť a pecí a také jámy, které mohly být jámami obětními.

K čemu přesně sloužily, se ale dodnes neví. Podle odborníků mohli mít účel rituální, vojenský, obchodní nebo mohly sloužit ke společným pracím. Není vyloučeno, že mohly mít funkcí více. Jedno je ale jisté, stavba takovýchto rozměrů, vyžadovala zapojení velkého množství lidí a složitou organizační strukturu.

Samotná stavba většího rondelu, na které se podílelo na 100 až 200 lidí, mohla zabrat až dva roky, jak dokládá experiment z Rakouska. Při něm bylo kromě doby na kopání příkopů, kácení stromů a stavby palisád započítán i čas na zhotovení náhrad za opotřebované nástroje, vyrobené ze dřeva, kamenů nebo zvířecích kostí. To jen dokládá, že takovýto projekt byl opravdu časově a energeticky velmi náročný a měl tedy zajisté jakousi centrální úlohu.

Vznikaly v první polovině 5. století před naším letopočtem na území táhnoucí se od západního Německa, přes Českou republiku, Polsko až do jihozápadního Slovenska, západního Maďarska a Rakouska. Jsou tak nejstaršími archeologickými památkami v Evropě. Zatím bylo takovýchto staveb nalezeno na 200, ty největší ale právě u nás.

České rondely jsou ty největší v Evropě

V rámci přípravy stavby obchvatu Kolína proběhl také zároveň nejrozsáhlejší archeologický výzkum v Česku, při kterém bylo prozkoumáno více než 40 hektarů plochy a objeveny, vedle dalšího velkého množství nálezů, také čtyři rondely.

Dva z nich se svými úctyhodnými rozměry zařadily mezi vůbec ty největší v Evropě. První měl průměr přes 230 metrů, hrazen byl jen jedním příkopem o hloubce kolem dvou metrů. Druhý měřil 214 metrů a jeho plocha byla hrazena čtyřmi příkopy z nichž ten největší měl hloubku 4,5 metru a šířku 14 metrů. Zbylé dva měli velikost, která je pro tyto stavby běžnější a obvyklejší, tedy 80 a 75 metrů.

Budeme konečně vědět víc?

Nejedná se o jediné nálezy tohoto druhu u nás. Rondely najdeme vedle Kolínska také v okolí Prahy, Mělníka, Ústí nad Labem a velké množství se jich také nachází na jižní Moravě. Jeden z posledních zkoumaných rondelů leží v pražské Vinoři. Ten je neobvyklý nejen svým půdorysem, má totiž jen tři vchody. Hlavně ale díky ojedinělému rozsahu probíhajícího výzkumu. Ten by mohl přinést více informací o tom, k čemu tyto monumenty mohly sloužit a snad tak definitivně jejich funkci objasnit.

Kdy a proč byly rondely opuštěny a s jejich stavbou se přestalo, zatím stále nevíme. Lidé se o ně do roku 4 600 před naším letopočtem starali, poté ale došlo ke změnám a objekty přestaly zřejmě plnit svou funkci. Vzhledem k tomu, že nevíme, jak byly neolitické společnosti uspořádané, patří rondely k jedněm z mála pramenů, které nám život pravěkých lidí tohoto období alespoň částečně přibližují.

Zdroje: cesky.radio.cz, vesmir.cz, novinky.cz