Romantika v Benátkách: Přítel mi slíbil plavbu gondolou, ale nakonec jsme skončili na policejní stanici

Nikdy bych nečekala, že náš výlet do Benátek skončí úplně jinak, než jak jsem si představovala. Přítel mi slíbil romantiku – projížďku gondolou mezi úzkými kanály a výhled na slavné památky. Místo vysněného zážitku jsme ale místo gondoliéra skončili na policejní stanici, protože jsme podlehli chvíli a vyrazili na cizí gondolu uprostřed noci.

V tu chvíli mi hlavou běželo všechno – od očekávání, přes zklamání až po strach z možných následků. Policie nás našla a vyslýchala, situace byla trapná a rychle jsem pochopila, že onen slibovaný zážitek se změnil ve velké ponížení. Od té chvíle už mezi námi nic nebylo takové jako dřív.

Rozešli jsme se krátce po návratu domů. Tato zkušenost mi ukázala, že skutečná romantika v Benátkách nespočívá jen v gesta, ale hlavně v upřímnosti a důvěře – a přesně to v našem vztahu chybělo. Pokud se chystáte do Benátek a láká vás plavba na gondole, věřte, že skutečnou romantiku si musíte zasloužit správnou cestou, jinak se zážitek může stát noční můrou.

Jak jsme plánovali romantickou projížďku gondolou v Benátkách

S partnerem jsme měli jasnou představu o tom, jak bude vypadat naše dovolená v Benátkách: romantika na Canal Grande, výhled na baziliku San Marco a projížďka gondolou kolem slavného mostu Rialto. Všichni nám říkali, že takový zážitek je něco, na co se nezapomíná. Realita ale byla překvapivě odlišná.

Když jsme poprvé přijeli do Benátek, byli jsme uchvácení atmosférou. Město bylo plné úzkých uliček, historických budov a vodních kanálů. Nejvíce jsme se těšili na Piazza San Marco a na projížďku gondolou. Ještě před cestou mi přítel slíbil, že zařídí nejlepší možný zážitek na Canal Grande.

První den jsme se procházeli kolem náměstí svatého Marka, pozorovali jsme gondoly a těšili se na naše romantické chvíle. Chtěli jsme navštívit baziliku San Marco i Palazzo Ducale, ale nejvíce jsme se těšili právě na jízdu gondolou. Oba jsme měli pocit, že nás čeká něco magického.

Přítel neustále zdůrazňoval, jak je důležité vybrat správného gondoliéra, aby byla projížďka opravdu výjimečná. Já jsem doufala, že společné zážitky upevní náš vztah. Hned druhý den jsme vyrazili ke břehu nedaleko mostu Rialto, kde stály desítky gondol. Všude byli turisté, kteří čekali na svoji šanci projet se po Canalu Grande. Atmosféra byla rušná, ale také plná očekávání.

Zjistili jsme, že ceny nejsou vůbec nízké. Denní projížďka na gondole stojí kolem 80–90 euro za 30 minut, večerní a noční jízda se pohybuje i nad 120 euro za půl hodiny. Pokud by někdo chtěl ušetřit, může využít možnost sdílené jízdy, kde platí méně za jedno místo, ale o romantiku se dělí s ostatními. My jsme se ale rozhodli, že do toho půjdeme naplno – jen my dva a gondoliér. Alternativou bylo vaporetto – vodní autobus, který je mnohem levnější, ale úplně jiné atmosféry. Ceny byly vysoké, ale věřili jsme, že ten zážitek za to stojí.

Mohlo by vás zajímat

Evropa

Luxusní dovolená pro bohaté: Na tyto místa se běžný člověk nedostane

Dovolená s dětmi Rady a tipy Cestování Ubytování Luxus

Setkání s gondoliérem a začátek projížďky

Přítel dlouho vybíral, až jsme nakonec oslovili muže, který měl elegantní pruhovanou košili a usmíval se na všechny kolem. Připadal mi důvěryhodně – působil, že o gondolách ví všechno a vybral trasy, kde nejsou davy turistů.

Gondoliér nám nabídl typickou projížďku po Canalu Grande se zastávkou u mostu Rialto a s výhledy na Palazzo Ducale. Vybral krásnou, klidnou trasu, kde bylo vidět zrcadlení starých domů v hladině kanálu. Atmosféra byla opravdová italská romantika – ticho, jen šumění vody a gondola klouzající mezi domy.

Při jízdě jsme míjeli malebné zákoutí u baziliky San Marco, sledovali jsme ruch na náměstí i lodě v přístavu. V danou chvíli jsem věřila, že tenhle zážitek nás sblíží a společné chvíle na gondole nám zůstanou napořád v paměti.

Náš příběh ale nabral úplně jiný směr, než jsme čekali. Večer působil idylicky. Gondola klouzala po klidné vodě, v dálce svítily lucerny a okolím se nesl lehký zpěv gondoliéra. V jednu chvíli jsme potkali několik batelliny, drobnějších loděk, které se před námi nečekaně začaly hádat o místo na vodě.

Atmosféra začala být napjatá. Můj přítel byl nervózní, protože měl v plánu projížďku „row venice style“, tedy vlastní pádlování. Brzy jsme se pohádali kvůli tomu, že jsem byla nervózní a on ignoroval mé obavy. Najednou se do naší dráhy připletla jedna z loděk a došlo k menší kolizi. Vogata di sera, večerní jízda, byla rázem přerušena křikem a voláním o pomoc.

Všechno se seběhlo rychle. Několik minut po srážce přijeli policisté na motorovém člunu. Někdo pravděpodobně zavolal kvůli hluku a zmatku. Policisté chtěli slyšet, co se stalo. Oba jsme mluvili najednou, moje italština nebyla dokonalá a přítel nechtěl spolupracovat. Byla jsem vystrašená a naštvaná zároveň. V policejní stanici Sacca Misericordia jsme čekali hodinu na výslech. Všude byl chlad a napětí. Nakonec nám pokutu udělili za nebezpečné chování na vodě. Celý incident mě zklamal a připadala jsem si bezmocná.

Situace v policejní stanici odhalila, jak hluboké jsou mezi námi rozdíly. Můj přítel dával vinu mně, hádal se s policií a vůbec mě nepodpořil, když jsem se bála. Bylo jasné, že neumíme zvládat stres spolu jako tým. Cítila jsem, jak opadla veškerá romantika. Vzpomínky na klid, se kterým jsme do gondoly nastupovali, zmizely. Přestala jsem věřit, že spolu zvládneme další náročnější chvíle. Po návratu z Benátek jsme si promluvili. Dohodli jsme se, že půjdeme každý svou cestou. Incident v Benátkách byl jen poslední kapkou v našem vztahu.