Praha 9 stupňů, Ostrava 7 a Brno jen pět stupňů Celsia. Zato Pošumaví, Jesenicko nebo Frýdlant hlásí 18 °C nebo dokonce i o dva stupně více! To jsou teploty z pátku 14. 11. Jak je to možné, že v horských oblastech bylo o deset stupňů tepleji? Může za to teplotní inverze, která se spojila s tzv. fénovým efektem.
Inverzní počasí se hlásí
V pondělí se ohlásily podzimní plískanice v celé parádě, ale již minulý týden nám počasí připomnělo, na co se teď několik dalších měsíců můžeme těšit. Ano, je to inverze, díky které budeme muset za teplejším počasím a sluníčkem vyrazit do vyšších poloh. Jak už sám název napovídá, inverze pochází z latinského inversio (obrácení), je v meteorologii stav, kdy je větší zima tam, kde obvykle nebývá. Tedy v nížinách je chladněji než na horách.
K nám dorazilo inverzní počasí v polovině minulého týdne. V nížinách se držely mlhy a nízká oblačnost, na horách naopak svítilo sluníčko. Není neobvyklé, že během dlouhých, klidných a jasných nocí můžou být teplotní rozdíly díky inverzi i dvacet stupňů. Ovšem minulý týden nezvykle rozdílné teploty nezpůsobila jen samotná inverze.
Extrémní rozdíly díky fénovému efektu
Mimořádně vysoké teploty byly naměřeny především v podhorských oblastech na severovýchodní straně hor. Do hry totiž vstoupil ještě tzv. fénový efekt. Ten vzniká, když vlhký vzduch z moře musí překonat vysokou horskou překážku. Při stoupání přes masiv ztrácí vlhkost, a proto při klesání na druhé – závětrné – straně hory se jedná již o suchý vzduch, který se rychle otepluje, a to po celou dobu o 1 °C na každých 100 m.
Fénový efekt jihozápadního proudění, které v posledních dnech přineslo do Česka obzvláště teplé počasí, násobil také masiv alpského pohoří. I z tohoto důvodu byly ty nejvyšší teploty zaznamenány na Šumavě, která je k Alpám nejblíž. Ve čtvrtek a v pátek se v Kašperských Horách na Klatovsku teploty šplhaly nad 20 stupňů Celsia, padaly letité teplotní rekordy a lidé chodili po ulicích v krátkých rukávech.
Padaly nové rekordy
Nové rekordy byly zaznamenány hned na 36 z celkem 272 stanic v zemi, především v Jihočeském kraji. Přímo v Kašperských Horách bylo pokořeno maximum z roku 1967, a to téměř o tři stupně. Tehdy zde naměřili 18,1 stupňů. Podobně na stanici Pohoří na Šumavě v Novohradských horách padl rekord z roku 2015 s hodnotou 14,1 stupně. V pátek se zde teploměr vyšplhal na vskutku letních 20,5 °C.
Počasí bylo opravdu nezvyklé, ovšem z důvodů, které nejsou zase až tak neobvyklé. Ačkoliv k nám v pondělí dorazila studená fronta, která přinesla výrazné ochlazení, mrazivé noci a postupně přinese také do poloh nad 400 metrů i sníh, není zaručeno, že extrémní teplotní rozdíly se nemůžou letos ještě vrátit.
Inverze k podzimním a zimním dnům k Česku patří. Sluneční záření je v tomto ročním čase méně intenzivní, a i díky tomu inverze zasahuje do větších výšek a pokrývá rozsáhlejší části území, a to po delší dobu. Nepropustná poklička se tak může držet nejen nad Českou republikou, ale dokonce i nad větší částí střední Evropy, po několik dní, někdy i týdnů. Připravme se na to, že za sluncem budeme muset vyrážet na hory čím dál častěji.
Zdroje: meteocentrum.cz, cnn.iprima.cz, ct24.ceskatelevize.cz
