Objev okamžitě strhl mezi odborníky bouřlivou diskuzi. Na světě současně s Homo sapiens žily i další druhy hominidů, jako člověk neandrtálský nebo denisované, lebka ale nepatří ani jednomu z nich. Má na první pohled nápadně větší mozkovnu, než jak ji známe u současných lidí, a to dokonce o celých 25 procent. Byla proto přiřazena zcela novému, dosud neznámému druhu, který byl v roce 1918 odborně pojmenován Homo capensis.
Nový druh člověka
Mezi veřejností se mu začalo říkat podle místa nálezu Boskopský muž, i když lebka patřila s největší pravděpodobností ženě. Oproti současnému člověku je vyšší, užší, a především má mnohem větší lebeční kapacitu a to okolo 1 750 cm³. Obličej byl tak oproti mozkovně drobný, téměř dětský. Pro srovnání objem mozkovny moderního člověka se pohybuje mezi 1 300 a 1 500 cm³.
Brzy byly v okolí původního nálezu nalezeny další fragmenty koster, které byly také přiřazeny novému druhu. Již tehdy ale nedostatek kvalitních pozůstatků vedl k pochybnostem o tom, že se skutečně jedná o zcela nový druh hominida a nakonec v 70. letech došlo k zásadnímu překvalifikování nálezu.
Kontroverzní kniha
To ale nezabránilo neurologům Gary Lynchovi a Richardu Grangerovi, aby v roce 2008 nevydali knihu s názvem "Big Brain: The Origins and Future of Human Intelligence" (Původ a budoucnost lidské inteligence), ve které publikovali své dosti kontroverzní názory. Boskopský muž se tak po letech ocitl opět v centru zájmu.
Oba autoři se v knize pokusili opět oživit myšlenku o existenci o nadprůměrné nové rase lidí, která žila bok po boku s člověkem, doplatila ale na svou mimořádnou inteligenci. Podle nich tito hominidi měli přední mozek o polovinu větší, než je náš a díky tomu i mimořádně vysoké IQ, které daleko převyšuje naše vlastní.
Téměř jednou tak chytřejší než my
V knize se tak můžeme dočíst, že: "stejně jako jsme my chytřejší než opice, byli pravděpodobně chytřejší než my.“ Boskopové byli údajně bystřejší a sebereflexivnější než moderní lidé, měli fantastickou paměť a sklon ke snění. Jejich "vnitřní duševní život doslova přesahující cokoli, co si dokážeme představit.“
Dokonce se pokusili i vypočítat jejich IQ a došli k číslu 149. V současnosti se výška IQ většiny lidské populace pohybuje mezi 85 a 115. Jen u necelá 2 procent dosahuje hodnoty nad 130. Pro zajímavost nejchytřejší člověk historie William James Sidis měl IQ 270, tedy trojnásobně vyšší než běžný člověk. V 11 letech začal studovat na Harvardu a ve 12 letech přednášel čtyřrozměrné soustavy v Harvardském Matematickém klubu.
Mýlili se kdysi, mýlíte se i nyní
Nejhlasitějším kritikem tohoto kontroverzního díla se stal paleoantropolog a genetik John Hawks. Podle něj se oba neurologové mýlí stejně, jako se mýlili vědci v první polovině 20. století. Žádná zvláštní vysoce inteligentní rasa lidí nikdy neexistovala. Jak ukázal vědecký výzkum, Boskopové byli lidé jako my a lebka patřila jednomu z předků zdejších současných obyvatel. Jejich mozkovna byla sice větší, ale nijak se nevymyká průměru tehdy žijících lidí. Je totiž z kosterních pozůstatků známo, že lidská lebka se v průběhu let zmenšila. Také hodnocení IQ z fosilních nálezů považuje za naprostý nesmysl.
Kniha každopádně oživila zájem o Bosopského člověka. Začaly se objevovat další hypotézy i falza. Tím nejznámějším je asi fotografie, kterou na internetu najdete i dnes. Na obrázku má být lebka Boskopského muže. Ve skutečnosti se ale jedná o lebku osoby s hydrocefalem. Také udávaný důvod, proč tito lidé vyhynuli staví spíše na bujné fantazii než na faktech. Podle něj měli být Boskopové natolik chytří, že se přes veškeré přemýšlení se zapomněli rozmnožovat. Postupně tak měli být nahrazeni sice méně chytrými, zato pohlavně aktivními lidmi druhu Homo sapiens.
Zdroje: iflscience.com, johnhawks.net, discovermagazine.com, en.wikipedia.org
