Pyramidy v egyptské Gíze vzbuzují úžas odnepaměti. Není náhodou, že si vysloužily místo mezi původními sedmi divy světa. Jsou navíc jedinou historickou památkou z tohoto seznamu, která se dochovala do současnosti. Vedle obdivu vyvolávají pyramidy i nespočet otázek. Všichni včetně vědců si lámou hlavu, jak je staří Egypťané vůbec dokázali postavit. Odborníci teď přišli s úplně novým vysvětlením. Pyramidy pravděpodobně vznikly jinak, než se doposud domnívali.
Nová teorie všechno mění
Stáří egyptských pyramid se odhaduje přibližně na 4500 až 5500 let. Ty v Gíze měly vzniknout okolo roku 2500 před naším letopočtem. I proto si většina lidí nedokáže vysvětlit, jak je tehdy staří Egypťané, kteří neměli ani náznakem takové technologické možnosti jako my, dokázali postavit. A to ještě tak kvalitně, že vydržely až do současnosti. Dosud nejrozšířenější teorie hovoří o použití ramp, přes něž tisíce dělníků přesouvali a usazovali nepředstavitelné množství těžkých kamenných bloků.
Tuhle verzi ale narušil tým výzkumníků kolem Xaviera Landreaua z francouzského Paleotechnického institutu Komise pro alternativní energie a atomovou energii. Ve své studii publikované v odborném magazínu Plos One uvádějí, že kanály, které nalezli uvnitř jedné z pyramid, mohly kdysi sloužit jako vodní hydraulický systém. Ten mohl fungovat jako jakýsi primitivní výtah. Tlak vody umožňoval přesouvat velké bloky kamenů, aniž by je bylo potřeba táhnout po dlouhých vnějších rampách. To by zároveň vysvětlovalo, jak staroegyptští dělníci dokázali umisťovat několikatunové kameny s takovou přesností.
Dokázali zkrotit vodu
Zjištění však neznamená, že se pyramidy postavily bez lidského úsilí. Na jejich výstavbě skutečně pracovaly tisíce, možná i desítky tisíc dělníků. Mění však chápání, jakým způsobem práce probíhaly. Egypťané očividně nespoléhali pouze na prostou lidskou sílu, ale proces se snažili svou vynalézavostí zjednodušit, zrychlit a zpřesnit.
Voda byla pro staré Egypťany problémem. Nil se každoročně rozvodnil a zaplavil zemědělské oblasti, pracovní zázemí, poškodil uložené materiály a komplikoval dopravu. Tehdejší inženýři se ale nevýhodu rozhodli využít ve svůj prospěch. Právě kvůli pravidelným záplavám se podle Landreaua rozhodli do projektů svých staveb začlenit vodu a udělat z ní užitečný nástroj. "Jasně nám to ukazují i satelitní snímky, na nichž jsou patrné kamenné ohradníky nacházející se západně od neropole v Sakkáře. Vykazují všechny technické vlastnosti protiproudé hráze. Pravděpodobně sloužily k regulaci toku při bleskových povodní a zachycení těžkých předmětů. Dohromady fungovaly jako jednotný hydraulický systém, který reguloval průtok a pomáhal při stavění," vysvětlil vědec.
Pokročilá stavební technika
Historici a archeologové už dříve odhalili, že kamenné bloky použité pro stavbu pyramid v Gíze vážily i přes pět tun. Pokud by se přesouvaly pouze pomocí ramp, vyžadovalo by to nepřetržitou práci nejméně čtyř tisíc dělníků. Použití hydraulických systémů tak dává smysl. Lidské úsilí bylo sice stále zapotřebí, ale zkrocení vody ho výrazně snižuje a zefektivňuje. Navíc to koresponduje s již zdokumentovanými dovednostmi starých Egypťanů, kteří stavěli kanály a velké kameny přepravovali na člunech po Nilu.
Bádání ale zdaleka není u konce. "Mezi vědci stále probíhá debata o tom, jakou metodu staří Egypťané přesně využívali k tomu, aby dokázali mnohatunové bloky zvednout do takových nesmírných výšek," podotkl profesor Eman Ghoneim ze Severokarolínské univerzity v americkém Wilmingtonu. Dá se předpokládat, že kombinovali hned několik způsobů dohromady. Poznatek Landreauova týmu je dalším z řady důkazů, že staroegyptští stavitelé se mohli pyšnit pokročilými technickými znalostmi, nespoléhali jen na hrubou sílu a nedělalo jim problém přizpůsobit se náročným podmínkám.
Zdroje: earth.com, sciencefocus.com
