Odborníci se zaměřili ve svém výzkumu na výstavbu nejstarší a zároveň i největší z pyramid v Gíze, která byla postavena kolem roku 2560 př. n. l. Jedná se o tzv. Cheopsovu pyramidu, která je proslulá velmi precizní konstrukcí z obrovského množství mohutných kamenných bloků.
Záhada rychlé výstavby
Podle tradičních teorií byla Velká egyptská pyramida (neboli Cheopsova pyramida) postavena pomocí rampy, kdy se pomalu navyšovala vrstva po vrstvě. Nikdo však ale nebyl schopen vysvětlit, jak mohly být obrovské kamenné bloky o hmotnosti až 60 tun, vyzdviženy a sestaveny tak rychle. Stavba Velké pyramidy totiž trvala jen pouhá dvě desetiletí. Výpočty odborníků ukazují, že jeden blok muset být zvednut zhruba za minutu. Taková rychlost výstavby by tedy určitě nebyla možná jen za pomoci lidské síly.
Nový výzkum, nová teorie
Nový výzkum však přišel s jinou teorií, podle které byla pyramida nejspíše postavena s využitím sofistikovaného vnitřního systému protizávaží a skrytého systému kladek. Celý mechanismus kladek tak mohli posunovat prostřednictvím protizávaží po skluzných rampách. Díky tomuto systému tak bylo možné generovat potřebnou energii k vyzdvižení mohutných bloků do horních pater světoznámé Cheopsovy pyramidy v Gíze. Využití tohoto systému jim tak poskytlo nejen potřebnou sílu k vyzvednutí kamenů, ale také přesnost při umísťování.
Studie také poukázala na architektonické prvky uvnitř pyramidy. Americký vědec Dr. Simon Andreas Scheuring z New Yorku se domnívá, že stavitelé na počátku využívali tzv. Velkou galerii, a také Stoupající chodbu jako rampy pro protizávaží. S touto teorií přišel na základě neobvyklého opotřebení povrchu podél stěn. Na stěnách byly nalezeny škrábance, a povrchy byly hodně oleštěné, což nasvědčuje tomu, že se podél stěn musely opakovaně pohybovat nějaké posuvné mechanismy. Stěny by určitě nebyly takto opotřebované, pokud by prostory sloužily výhradně k rituálnímu využití.
Předsíň nově pojata jako zvedací stanice
Donedávna byla malá žulová předsíň považována za bezpečnostní prvek pyramidy, který měl fungovat jako past proti vykradačům hrobů. Nové výzkumy ale ukazují, že mohla tato místnost sloužit jako zvedací stanice s využitím systému kladek s mnoha ozubenými koly. Díky tomuto systému se pak jen nastavila výška celého zvedacího mechanismu s jehož pomocí mohly být vyzvedávány těžké kameny. V žulových zdech byly objeveny drážky, které mohly být nosníky pro dřevěné trámy. Z výzkumu vyplývá, že by pak lana vedla přes tyto dřevěné trámy, což by dělníkům umožňovalo zvedání kamenů.
Scheuring se domnívá, že celé uspořádání pyramidy je vlastně určeno pro techniku než pro nějaký symbolický design. Podle Scheuringa nesloužila Velká galerie ani chodba jako ceremoniální prostory, ale jen jako vnitřní stavební rampy, díky kterým byla pyramida postavena.
Nová teorie tak popírá všechny dosavadní vědecké předpoklady a naznačuje, že pyramidy nebyly staveny zvenku, ale naopak zevnitř. Důkazy v nové studii jsou však zatím nedostačující, jelikož není možné doložit žádné důkazy o zmiňovaných technologiích. Odborníci také postrádají vysvětlení, jako mohl vnitřní kladkový mechanismus fungovat v tak omezeném prostoru, když uvnitř pyramidy probíhaly určitě i jiné stavební práce. Je tedy nutné provést další výzkumy s využitím nových počítačových metod, aby mohla být nová teorie potvrzena či naopak vyvrácena.
Zdroj: dailymail.co.uk
