Pravdou je, že v zimním období roste hub mnohem méně než na podzim, a k tomu je jich ještě většina z nich nejedlých, ale pokud budete mít oči otevřené, jistě narazíte i na ty, které jsou jedlé, a navíc patří mezi jedny z nejchutnějších.
Oblíbená hlíva
Mezi jednu z nejchutnějších hub, kterou si můžete koupit také v supermarketu anebo dokonce pěstovat doma, patří všem dobře známá hlíva ústřičná. Pokud jste milovníky houbaření, zkuste za hlívou přes zimu vyrazit do lesa, kde ji můžete sbírat většinou klidě až do března. Najdete ji převážně na vlhkých místech, a to nejčastěji na stromech. Roste zejména na dubech, bucích nebo topolech, a občas se dá nalézt i na jehličnatých stromech. Hnědý, někdy až šedomodrý klobouk opravdu nepřehlédnete, protože může dosahovat velikosti až 25 cm. Hlíva ústřičná, která je plná živin výborných na imunitu, má příznivé účinky na játra a na ledviny. Pomáhá v boji s vysokým cholesterolem a mohou ji jíst také diabetici. Obsahuje mnoho vitamínů a minerálu jako draslík, zinek, selen a má i vysoký obsah antioxidantů a vlákniny. Zejména je pak bohatá na vitamíny skupiny B, která pomáhají podporovat správnou funkci nervového systému.
Nejčastěji se hlíva jí jako dušená, smažená, marinovaná nebo grilovaná. Dá se podávat jako hlavní jídlo s rýží, bramborem nebo těstovinami anebo se může podávat jako příloha k masu. Hodí se i do omáček nebo se nakládá do octa a pak přidává do salátů. Chutná je i v usušené verzi, kdy se pak přidává například do polévek nebo pod maso.
Čirůvka dvoubarevná
Název čirůvka už není tak známý, a přes to se jedná o nejrozšířenější zimní houbu, která je stejně tak jako hlíva bohatá na vitamíny a minerály. Roste spíše na loukách než v lesích, jelikož má ráda čistou půdu. Na hnojených polích ji nenajdete, ale někdy ani nemusíte chodit daleko. Můžete na ni totiž často narazit i na zahradě nebo třeba v parku.
Čirůvek však existuje hned několik druhů, a i zkušení houbaři se ji mnohdy bojí sbírat. Například čirůvka fialová, která má opravdu velmi nápadnou fialovou barvu, působí už na první podle jako jedovatá houba. Po důkladné tepelné úpravě je ale skvělá například do omáček.
Čirůvku dvoubarevnou pak poznáte podle fialové nožičky a třeně smetanové barvy. Klobouk mívá hladký, šedobéžový a po přičichnutí má příjemnou zemitou vůni. Pozor je však potřeba dávat v případě, kdy je houba přemrzlá, protože pak již není k jídlu vhodná.
Opeňka měnlivá
Houba, která je mnohým neznámá. Sbírají ji opravdu jen zkušení houbaři, kteří dobře vědí, kde ji hledat a jak ji poznat. Opeňka se vyznačuje žlutohnědým kloboukem velkým klidně až 10 cm. Obvykle roste ve větších skupinách a nejčastěji ji najdete na kmenech nebo pařezech listnatých stromů. Má totiž ráda vlhké prostředí. Obsahuje selen, mangan a železo. V kuchyni se využívají jen kloboučky, a to v jakýchkoliv úpravách díky své jemné chuti. Nožičky se kvůli příjemné kořeněné vůni dají používat ve formě houbového prášku.
Při sběru opeňky je ale důležité mít již nějaké zkušenosti s houbařením. Opeňka se dá totiž velmi snad zaměnit s jedovatou houbou, nazývanou čepičatka jehličnanová, která má velmi podobnou barvu kloboučku jako právě opeňka. Tato houba roste většinou na jehličnanech a nemá příjemnou houbovou vůni.
Pokud máte chuť na nějakou dobrou omáčku či polévku, která v zimě zahřeje a doplní tělu vitamíny, teple se oblečte a vyrazte na sběr některé ze zimních hub, která obohatí váš zimní jídelníček. V případě, že nejste zkušení houbaři, a bojíte se, že byste se mohli při sbírání splést, můžete si například doma na zahrádce příští rok vypěstovat třeba hlívu ústřičnou.
Zdroje: ireceptar, nasezahrada
