Život cestovatele

Manželé při běžné procházce se psem objevili nález starý 14 000 let. Ukázalo se, že jde o mamuta

Dospělá kostra mamuta z objevu v Condoveru

Zdroj: bbc.com

Určitě by se vám líbilo udělat náhodný objev, který přepíše dějiny. V kanadském Yukonu se to stalo. Představte si, že si jen tak vyjdete „vyvětrat“ se ven a z procházky se vrátíte jako „objevitel století“ a bude se o vás psát v novinách a v televizi budete najednou častým hostem.

Někdy stačí málo a obyčejný den se změní v něco, na co se bude vzpomínat ještě dlouhé roky. Je to většinou náhoda, také všímavost lidí a umění být ve správný čas na správném místě. A najednou se otevřou dveře do minulosti, o které jsme si mysleli, že jsme je už zmapovali skoro dokonale. Právě to se stalo, vědci a historikové najednou dostali nové informace, které je velmi zaujali a museli přehodnotit některé poznatky a data.

Náhodný objev při obyčejné procházce

V Condoveru před 40 lety jeden manželský pár šel na procházku s pejsky. Když procházeli okolo tamního lomu, všimli si, že tam ze země kouká jakoby kus dřeva, ale když se přiblížili, zjistili, že jsou to kosti nějakého velikého zvířete. Raději tedy zavolali tamní odborníky, kteří byli nálezem velmi nadšeni, protože se potvrdilo, že jde o mamuta. Nakonec, i za pomoci techniky vyjmuli ze země kolem 400 kostí dospělého mamuta, ale i několik mladých mamutů. Dokonce se díky tomu dokázalo, že mamuti tu byli daleko déle, než se původně předpokládalo. Paleontologové určili stáří kostí na zhruba 14 000 let a byli v dokonalém stavu. Potvrdilo se tak, že mamuti na naší planetě nežili jen do doby před 18 000 lety, ale byli tu ještě tisíce let potom. Tento objev změnil nejen informace o poznávání samotných mamutů, ale i na to, jak se měnilo klima, jak a kam migrovali zvířata a konec doby ledové.

Nejlépe dochované mumifikované mládě mamuta starého cca 1 měsíc v Americe
Nejlépe dochované mumifikované mládě mamuta starého cca 1 měsíc v Americe. Zdroj: denik.cz

Co přesně bylo nalezeno

Takto doslova extrémní nález byl tak moc vzácný, protože se dochoval velký kus mamuta a část těla měla ještě kůži, srst, a dokonce i svalovinou. Tomuto pravěkému slonu paleontologové odhadli, že v době smrti mu bylo něco mezi 30 a 32 lety. Těm mláďatům mělo být mezi 3 a 6 lety. Odborníci tomu nemohli uvěřit, protože měkké tkáně se za normálních okolností rozkládají velmi rychle. V tomto případě však sehrál důležitou roli permafrost (celoročně zamrzlá vrstva půdy), který zafungoval jako „přírodní mrazák“ po mnoho tisíc let. Dokonce se má za to, že mamut žil ještě v době, kdy už se počasí začínalo o dost oteplovat a doba ledová se blížila ke svému konci.

Co se s nálezem stalo dál

Když si mamuta vědci vyzvedli, začalo velmi pečlivé zkoumání v podobě rozsáhlé analýzy tkání, srsti i kostí. Vědci tím dokážou přijít na nové informace o zdravotním stavu zvířete, jak se stravoval nebo v jakém prostředí žil. Samozřejmě vše pečlivě dokumentují a musí ho nakonzervovat, aby mohl být jednou vystaven v muzeu pro veřejnost. Určitě by se hodně lidí chtělo podívat na takovou vzácnost.

Proč je objev tak zásadní

Hodně let si vědci mysleli, že mamuti vyhynuli před 18 000 lety. Nález manželů ale dokazuje, že někteří přežívali ještě tisíce let poté, a že se dokázali přinejmenším částečně přizpůsobit postupujícímu pozvolnému zvyšování teplot. Na tomto objevu vidíme názorně, že byli odolnější a že teplota nevyskočila během chvilky, ale měnila se pomaleji. Většina z nás si představí dobu ledovou a její konec jako rychlý zlom, přitom k tomu bylo potřeba hned několik tisíciletí.

František Žaloudek čistí kly mamuta ve Svobodných Dvorech
František Žaloudek čistí kly mamuta ve Svobodných Dvorech. Zdroj: wikipedia.org

Zajímavosti o mamutech

Vznik slova „mamut“. Mylně si lidé mysleli, že byl nadrozměrný, ale většina druhů byla zhruba vysoká jako slon indický. Nalezli se ale i obří výjimky jako Mamut císařský z Kalifornie, ten dosahoval výšky čtyř metrů v kohoutku a vážit měl šest až osm tun. Největším druhem byl asi Mammuthus sungari, který měl něco málo přes 5 metrů. Pak byly i trpasličí druhy a ty měřily 1,8 metru a ty našli na Wrangelově ostrově u břehů východní Sibiře. V Česku mamuty lovili lidé například v lokalitě Předmostí u Přerova. Z klů, kůže a žeber se stavěli stany, maso se samozřejmě jedlo a pravděpodobně ho i sušili do zásoby. Ochutnali byste?

Zdroje: bbc.com, wikipedia.org, denik.cz

Diskuze k článku 0Vstoupit do diskuze

Kam dál

Předchozí