Teplota na pracovišti
Teplota na pracovišti není striktně dána pro všechny profese stejně. Liší se totiž podle prostředí a druhu vykonávané práce. Zaměstnavatel je však podle zákoníku práce (262/2006 Sb.) povinen zajistit bezpečné, a hlavně zdraví neohrožující podmínky pro výkon práce. Konkrétní teploty nejsou v zákoníku přímo definovány, ale minimální teploty jsou nařízeny vládou a ministerstvem zdravotnictví.
V roce 2022 schválila vláda snížení minimální teploty na pracovišti z důvodu energetické krize, ke které došlo. Účelem tohoto rozhodnutí bylo pomoci firmám optimalizovat náklady na vytápění. Zaměstnanci však díky tomuto rozhodnutí pociťovali nepohodlí a stěžovali si na povinnost zaměstnavatele zajistit prostředí, které by neohrožovalo jejich zdraví.
Práce na nevenkovních pracovištích versus práce venku
Pokud zaměstnanci pracují v kanceláří nebo na jiných nevenkovních pracovištích a při své práci se příliš nepohybují, může být zaměstnanec vystaven většímu chladu než v případě, kdy vykonává práci s vysokým energetickým výdejem. V tomto případě je zaměstnavatel povinen topit více, jelikož chlad může při fyzicky náročné práci způsobit zdravotní potíže. Taktéž je povinen zajistit případné ochranné pomůcky, pokud jsou potřeba či zavést dostatečně dlouhé přestávky na zahřátí.
Při práci venku jsou pak zaměstnanci vystaveni chladu mnohem více než při práci v hale nebo v kanceláři, což zvyšuje riziko zdravotních problémů a v případě velké zimy podchlazení. Zaměstnavatel je tak povinen přijmout veškerá nutná ochranná opatření a zajistit tak zaměstnancům bezpečnou práci, která nebude ohrožovat jejich zdraví.
Jaká jsou teplotní minima a maxima?
Pro práci v kanceláři či pro jiná sedavá zaměstnání je minimální teplota stanovena na 18 °C, maximální pak může být 27 °C. Profese pokladní či řidiče, kteří při své práci také sedí, však spadá do jiné pracovní třídy, a tak je teplota pro tyto zaměstnance stanovena minimálně na 16 °C a maximální pak na 26 °C. Fyzicky náročná povolání jako jsou řezníci či pekaři mají minimální teplotu na pracovišti stanovenu na maximálně 30 °C, avšak ta minimální už je jen pouhých 10 °C. Zaměstnanec je však povinen teplotu na pracovišti hlídat a v případě, že by minimální teplota klesla pod stanovenou hranici, musí svým zaměstnancům poskytnout teplý oděv. Při práci venku, kdy teplota klesne pod 4 °C je pak povinen poskytnout zaměstnancům také rukavice a pracovní obuv.
Nápoje při práci v chladném prostředí
Pokud zaměstnanec vykonává pracovní činnost v prostředí, kde je teplota nižní než 4 °C, má nárok na teplé nápoje poskytnuté zaměstnavatelem. Ten je povinen zajistit minimálně půl litru teplého nápoje pro každou směnu, trvající osm hodin.
Zajištění teplých nápojů se však netýká jen osob pracujících venku, ale také těch, kteří pracují v nevenkovních prostorách, kde by nízké teploty mohly ohrozit jejich zdraví.
A co když zaměstnavatel nejedná podle předpisů?
Pokud zaměstnavatel odmítá dodržovat předpisy a situaci není ochoten řešit, máte právo podat stížnost na krajskou hygienickou stanici. V případě, že zaměstnavatel nedodržuje minimální teplotu na pracovišti, neposkytuje ochranné pomůcky pro práci v zimě a nechce poskytovat například ani dostačující přestávky na zahřátí a teplé nápoje, máte právo se bránit. Je totiž důležité hájit nejen své pracovní podmínky, ale především dbát na své zdraví a bezpečnost.
Zdroje: ministerstvo.cz, cesivpravu.cz
