Rozdíl v nákladech nemusí dělat pouze materiál, ze kterého byl dům postaven - jde spíše o to, jak dům pracuje s teplem v čase a jak rychle ho umí udržet uvnitř.
Téměř stejné vlastnosti, jiný efekt
Na papíře to dnes vypadá tak, že mezi moderní zděnou stavbou a kvalitní dřevostavbou už skoro není rozdíl. Idnes uvádí, že součinitel prostupu tepla U vyhchází u zateplené cihlové stěny 0,16 W/m²K a u dřevěného panelu se zateplením 0,17 W/m²K. Znamená to, že obě konstrukce pouští ven teplo velmi podobně.
Přesto mohou účty za topení vyjít jinak. Hlavní rozdíl je v „setrvačnosti“ domu. V případě zděného domu se nejdřív ohřívají těžké konstrukce a teprve potom se stabilně zvedá teplota v místnostech. U dřevostavby se interiér zpravidla ohřeje rychleji. Na druhou stranu, když topení vypnete, dřevostavba obvykle vychladne rychleji. Klíčem k nalezení toho nejefektivnějšímu řešení tedy není cihla nebo dřevo, ale promyšlený systém - obálka domu, okna, vzduchotěsnost, větrání a hlavně způsob topení.
Reálné srovnání dvou podobných domů: stejné místo, stejný počet obyvatelů, rozdílné účty
Zajímavou součástí článku je srovnání dvou skutečných rodinných domů 5+1 o podobné podlahové ploše 230 m², kde v obou případech žije čtyřčlenná rodina. Oba domy jsou dvoupodlažní a oba topí plynovým kotlem a nacházejí se ve stejné nadmořské výšce. Jeden je zděný (cihelné bloky 440 mm, zateplení 100 mm), druhý dřevostavba z panelů s izolací, také se zateplením 100 mm.
Roční součet nákladů na vytápění vychází u zděného domu přibližně na 33 060 Kč. U dřevostavby je to zhruba 17 950 Kč. Rozdíl je výrazný - dřevostavba v tomto případě má náklady niží asi o 46 procent oproti zděnému domu.
Nutno podotknout, že tohle číslo není univerzální pravdou pro všechny stavby. Dobře však ilustruje, že i domy se stejným zdrojem tepla mohou skončit se zcela odlišnými účty.
Orientační přepočet „kolik to dělá na energii“?
Aby si člověk uměl představit řád, je dobré přepočítat si topení na spotřebu energie. Pro orientaci lze použít průměrnou realizovanou cenu plynu pro domácnosti, kterou ČSÚ uvádí v řádu jednotek korun za kWh, například u typického pásma D2 vycházela průměrná cena na 2 696 Kč/MWh, tedy zhruba 2,70 Kč za kWh.
Když tedy dům zaplatí za topení kolem 33 tisíc korun ročně, odpovídá to velmi zhruba spotřebě okolo 12 tisíc kWh tepla z plynu za rok. U účtu kolem 18 tisíc korun jste někde u 6 až 7 tisíc kWh. Berte to jen jako hrubou orientaci, protože v reálu do toho vstupuje účinnost kotle, nastavení, větrání, zisky ze slunce i to, jestli vytápíte jen obytné místnosti, nebo i přilehlé prostory.
Co rozhoduje víc než samotný materiál?
U podobných srovnání se často zapomíná na to, že stavba není pouze o zdech. Je opravdu důležité, aby byla stavba hodnocena jako celek. Jinak hrozí to, že budou výsledky silně zatíženy špatně provedenou vzduchotěsností, nezajištěnými místy, kudy uniká teplo, rozdílné větrání nebo třeba stínění.
Tak kdo vyhraje?
Pokud vezmete a porovnáte dobře provedenou dřevostavbu a srovnatelně zateplený zděný dům a oba budou mít podobné technologie, rozdíly na faktuře často udělá hlavně každodenní provoz. Dřevostavby jsou velmi úsporné, na teplotní změny reaguje rychle a dají se chytře regulovat. Zděný dům zase boduje stabilitou teploty.
Jestli chcete z článku jednu praktickou větu, zní takhle: neptejte se jen „z čeho“, ale „jak je dům navržený a postavený“. Materiál je důležitý, ale účet za topení nakonec píše hlavně kvalita provedení a to, jak se v domě skutečně žije.
Zdroje: Idnes.cz, Aktualne.cvut.cz, Drevostavitel.cz
