Kdyby šlo o středověké groše, byl by to objev jistě významný, ale nikoli zase tak neobvyklý. V tomto případě však nádoba skrývala stříbrné denáry z doby přemyslovského knížete Boleslava II., tedy z konce 10. století. A na platidlo takového stáří se hned tak v českých polích nenatrefí.
Mince rozeseté po celém poli
Přímo v nádobě se schovávalo téměř 780 mincí a mnoho dalších pak archeologové našli při systematickém průzkumu blízkého okolí. Celkově nashromáždili 1700 denárů, které ležely nepovšimnuty celé tisíciletí jen pár centimetrů pod povrchem. Odborníci vyčíslili jejich hodnotu na neuvěřitelných 23 milionů korun, historický význam tohoto pokladu je však podle nich nevyčíslitelný.
Přispívá k tomu i fakt, že se řada mincí zachovala ve skvělém stavu, což je vzhledem k jejich stáří opravdu rarita. Stačilo přitom málo, a z denárů mohla být stříbrná padrť – nádoba byla totiž částečně poškozena orbou, což řadu mincí rozeselo doslova po celém poli a některé z nich se přitom rozlámaly. Většina ale naštěstí nakonec "přežila".
Denáry pocházely nejen z českých mincoven v Praze a na Vyšehradě, ale také z Bavorska, Švábska, Uher, Itálie či z franských a ottonských oblastí Německé říše. Poklad je o to hodnotnější, že některé z nich historici spatřili úplně poprvé – jde o naprosté numismatické unikáty, které dosud nevlastní žádné muzeum na světě. I z tohoto důvodu byl nález z Chýště označen za poklad století.
Mzda na dva měsíce za jedinou minci
Ačkoli jsou jednotlivé denáry velice drobné – velikostí se podobají našim dnešním korunám – jejich hodnota byla ve své době velmi vysoká. Pokud byste našli jedinou minci už na konci 10. století, mohli jste za ni žít celé dva měsíce. Umíme si představit, že stříbrné denáry obyčejným lidem v kapsách nezvonily. Kdo tehdy nashromáždil takové jmění a ukryl ho do země, zůstává pro odborníky záhadou.
Mohlo jít o platbu za velký obchod, žold pro vojáky anebo také kořist lupičů. Archeologové se shodují, že peníze byly do země zakopány záměrně, možná v obavě před válkou a nepokoji. Co je zajímavé, mince byly v té době vyraženy čerstvě. Nemohly být tedy součástí rodinného majetku, který někdo střádal v truhlici po dlouhé dekády.
Poctivost se vyplatila
Šťastný nálezce měl ze zákona nárok na odměnu ve výši 10 procent hodnoty nalezeného kovu. V tom případě by ale dostal jen asi 11 tisíc korun, takže by už nebyl nálezcem "šťastným", ale spíše "zklamaným". Pardubický kraj se mu proto rozhodl vyplatit 10 procent historické hodnoty celého pokladu a poslal mu na účet 2 miliony korun. "Nízké nálezné by lidi odrazovalo od odevzdání podobných nálezů," vysvětlil tehdy hejtman Martin Netolický.
Poklad je dnes majetkem Pardubického kraje a ministerstvo kultury ho prohlásilo za kulturní památku. Stálé místo našel ve Východočeském muzeu v Pardubicích jako součást expozice místního zámku.
Zdroje: ct24.ceskatelevize.cz, idnes.cz, poznatsvet.cz
