Zpravidla přesnější předpověď zimního počasí, a obzvlášť sněžení, bývá i na začátku podzimu složitou věcí. Avšak první signály, které nám napoví, jakou můžeme čekat zimní sezónu 2025/26, mají meteorologové už pohromadě.
Leden jako nadějný měsíc na zimu
Z dlouhodobého pohledu by blížící se zima měla zřejmě opět patřit k těm teplejším. "To ale neznamená, že některé týdny nebudou ve znamení studeného severního proudění a pravého zimního počasí, které přinese sněhovou pokrývku i do nížin," uvedla pro Deník meteoroložka Dagmar Honsová.
První sníh na horách, který by se mohl udržet, můžeme očekávat zpravidla v listopadu. Ale zatím ho nebude moc.
"Listopadová předpověď ukazuje převážně podprůměrné sněžení v celé Evropě. Nad Skandinávií je vidět určitý potenciál pro další sněžení, ale i tam je zřejmé, že je omezen vyšší nadmořskou výškou," píše meteorologický portál Severe Weather Europe.
Ani v prosinci to zřejmě nevypadá na příliš bohatou sněhovou nadílku. Leden bude ale nejzajímavějším měsícem v zimní předpovědi. Prognózy naznačují nad velkou částí severní, střední a západní Evropy normální až chladnější teploty. Jestliže by současný vývoj setrval, mohlo by podle odborníků do těchto oblastí přijít v lednu delší chladnější počasí.
Co ovlivňuje chladnější zimu
Meteorologové však nevylučují, že za daných předpokladů by nás mohla čekat i chladnější zima, než na kterou jsme byli doposud v posledních letech zvyklí.
Odborníci už od poloviny září monitorují, jak dochází ve stratosféře nad severním pólem ke vzniku nového polárního víru. Ten se utváří s příchodem podzimu, díky klesající poloze slunce na severním pólu dopadá méně energie a dochází tak k ochlazování polární oblasti. Nejsilnější polární vír je obvykle v listopadu a prosinci.
Když je tedy polární vír silný, dokáže zadržet chladnější vzduch v polárním kruhu, v důsledku toho se vytváří mírnější zimní počasí na většině severoamerického a evropského kontinentu.
Oproti tomu, při slabém polárním víru je složitější zadržet studený vzduch, takže může docházet k jeho volnějšímu úniku, což ovlivňuje počasí v Evropě a Severní Americe. Zásluhou toho je více sněhu a mrazu.
"Slabší polární vír je obvykle mnohem náchylnější k úplnému kolapsu. To může být hlavní událost zimního období, která přináší nebo prodlužuje chladné dny a sněžení na několik týdnů," píše Severe Weather Europe.
Kvůli tomu meteorologové věnují velkou pozornost i oceánským a atmosférickým anomáliím, které by mohly mít na polární vír vliv. Týká se to například jevu zvaného La Niña, v překladu Holčička.
"Projevuje se poklesem teploty povrchu moře podél rovníku oproti normálu až o více než tři stupně Celsia," uvádí Česká meteorologická společnost.
"Historicky má zima způsobená jevem La Niña 60–75procentní šanci způsobit stratosférické oteplování, což je úplné zhroucení polárního víru a uvolnění studeného vzduchu," píše meteorologický portál Severe Weather Europe.
Vyskytují se i ostatní jevy, které by mohly působit na oslabení polárního víru. "To znamená, že zimní povětrnostní vzorce lze snáze narušit," podotýká Severe Weather Europe.
Přestože následky selhání polárního víru se většinou dotknou spíše Kanady a severu USA, mohou mít dopad i na počasí v Evropě a také v Česku.
"Studený vzduch, který se tak může dostat z polárních oblastí nad starý kontinent i do mírných zeměpisných šířek, k nám přináší silné mrazy a často i sníh," vysvětluje meteoroložka Dagmar Honsová.
Vyhlídky na první sníh
Není zrovna jednoduché předvídat, kdy se dočkáme prvního sněhu. Ačkoliv to v minulých letech moc nevypadalo, tak i příchod prvních sněhových vloček má své termíny.
"V dlouhodobém průměru se první sněžení vyskytuje na horách už před 20. říjnem, ve středních polohách, tedy mezi 400 až 600 metry nad mořem, napadne v první dekádě listopadu a v nejnižších polohách republiky, jako je Polabí a jižní Morava, po 20. listopadu," uvádí Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Příkladem je loňská zima, kdy první sněžení nastalo opravdu velmi brzy. Dokonce 12. září byla na nejvyšší české hoře Sněžce vrstva sněhu. Znatelný pokles teploty se ukázal i v dalších regionech Česka, takže i Šumava byla bílá.
První sněhový poprašek se objevil 13. listopadu na Vysočině a za 8 dní ho zažili i lidé v nížinách.
Loňskou zimu si užili lyžaři
Kdyby nás čekala letos zima jako vloni, sportovci by určitě měli radost. Lyžaři byli minulý rok už od poloviny listopadu v pohotovosti.
"Během 28. listopadu sněžilo na horách na severozápadě České republiky a postupně se sněžení přesunulo do Jeseníků a Beskyd, kde následující den připadlo na hřebenech až kolem 20 centimetrů sněhu," píše ČHMÚ.
Napadlý sníh byl velmi hutný, a když promrzl, byl z něj výborný podklad na hřebenech hor, který setrval až do konce zimy.
Poté 6. a 7. prosince opět intenzivně sněžilo. Podkrkonoší a Jeseníky hlásily až kolem 15 centimetrů nového sněhu a na Šumavě dokonce 30 centimetrů. V pondělí 9. prosince byla v polohách nad 550 metrů nad mořem souvislá sněhová pokrývka, která však netrvala dlouho a kolem 16. prosince přišla obleva.
Sněžit zase začalo od pátku 20. prosince. Třeba na jihovýchodě Moravy byl ráno 23. prosince sníh i v polohách nad 300 metrů nad mořem.
"Během vánočních svátků i o Silvestru byly sněhové podmínky na horách výborné a počasí převážně slunečné," oznámil tehdy ČHMÚ.
Hojná sněhová nadílka byla i v lednu. Na Lysé hoře byl maximální denní úhrn nového sněhu – 40 centimetrů/24 hod. Desítky centimetrů sněhu přibyly i v ostatních horských oblastech.
Zdroje: Deník, Tropical islands
