Život cestovatele

8. 11. 2025

Dominika Jelínková

Česká republika

Nejmladší hrad v Česku stojí teprve 18 let. Přesto se k němu denně sjíždějí davy nadšených turistů

Hrad Švecburg

Zdroj: mapy.cz/ Ivča Chvalová

Na mapě ho ještě před pár lety nikdo neznal. Dnes si lidé na sociálních sítích dávají závod o nejlepší selfie z jeho věže. Na první pohled působí jako kulisa z pohádky, ale ve skutečnosti je mladší než většina jeho návštěvníků. Přesto má atmosféru, kterou mu může závidět i mnohem známější hrady. Kdo o něm nic netuší, snadno by si myslel, že jde o zázračně zachovalý starý hrad, ve skutečnosti se tu první kámen položil teprve před osmnácti lety.

Hrad, který postavil obuvník

Příběh Švecburgu, jak se hrad dnes jmenuje, zní skoro jako pohádka. Jeho zakladatel, František Švec, byl vyučený obuvník z malé vesnice u Sedlčan. Po letech práce, kdy opravoval boty sousedům i místním školám, se mu podařilo vybudovat vlastní dílnu a nakonec i úspěšný obchod. Když se mu v padesáti letech podařilo podnik prodat, rozhodl se splnit si dávný sen, postavil si vlastní hrad. Ne z lega, ne z papíru, ale z opravdového kamene.

Na začátku mu prý nikdo nevěřil. Lidé z okolí ho považovali za podivína, který se pustil do nesmyslu. Jenže František Švec měl jasno. Chtěl vytvořit místo, které bude dělat radost. Bez pomoci architektů a stavebních firem začal v roce 2006 kopat základy a svážet kameny z okolí. Pracoval s lopatou, kolečkem a trpělivostí, kterou by mu záviděl nejeden stavitel. Trvalo to dlouhých osm let, než hrad dostal svou dnešní podobu.

Romantika a recese v jednom

Na první pohled vypadá Švecburg jako romantický zámek z 19. století. Nechybí mu věž, cimbuří i malé nádvoří. Ale jakmile člověk vejde dovnitř, pozná, že tenhle hrad je velmi speciální a má smysl pro humor.

V interiéru se střídají rytířská brnění s plastovými židlemi, obrazy svatých visí vedle fotek z dovolené a místo trůnu stojí na vyvýšeném pódiu staré sedadlo z trabantu. V jedné z místností se nachází i sbírka bot, připomínka Františkovu původní profesi.

Švecburg je splněný sen.
Švecburg. Zdroj: mapy.cz/ Bohumír Kapoun

Hrad působí trochu jako muzeum, trochu jako galerie a trochu jako recese. Přesto to do sebe tak nějak příjemně zapadá. Není to laciná atrakce, ale splněný sen jednoho člověka. “Chtěl jsem postavit hrad pro lidi, ne pro šlechtu,“ říká jeho autor, který zde dodnes tráví většinu dní a s návštěvníky se často osobně zdraví.

Turistický fenomén z ničeho

Ať už se na Švecburg přijedete podívat jen ze zvědavosti, neodjedete zklamaní. Hrad je dnes volně přístupný veřejnosti, a to bez vstupného. Na nádvoří se konají svatby, koncerty, dětské dny i filmová natáčení.

Podle místních se tu během sezóny zastaví i přes tisíc návštěvníků týdně, ačkoliv k hradu nevede žádná oficiální turistická trasa. O to víc láká na svoji “tajemnost“. Z dálky ho téměř není vidět, skrývá se totiž mezi stromy na kopci, obklopený loukami a malým rybníkem. Návštěvníci často říkají, že působí jako přelud.

Nevede sem turistická cesta, přesto je hrad velmi oblíbený.
Švecburg Zdroj: mapy.cz/ Jaroslav Urban

Jak se k hradu dostat

Švecburg stojí nedaleko obce Křepenice na Příbramsku, asi deset kilometrů od Sedlčan. Z Prahy sem dojedete autem zhruba za hodinu a půl. Parkovat se dá přímo pod kopcem, odkud k hradu vede krátká polní cesta.

Místní radí přijet brzy ráno, odpoledne tu bývá plno a parkoviště se rychle zaplní. V okolí se dá podniknout i příjemná procházka kolem rybníků nebo výlet na rozhlednu Drahoušek, odkud je na hrad krásný výhled.

Kámen po kameni, sen po snu

Ačkoliv je to nejmladší hrad v Česku, už dávno se stal legendou. Lidé sem jezdí nejen kvůli neobvyklé stavbě, ale i kvůli příběhu, který připomíná, že velké věci vznikají z obyčejných nápadů a vytrvalosti.

Když se Františka Švece ptají, proč investoval roky práce i úspor do stavby, odpovídá prostě: “Protože mě to baví.“ A právě to je možná kouzlo celého projektu. Švecburg není ani památka, ani muzeum. Je to prostě splněný klučičí sen.

Zdroje: idnes.cz, sedlcanskydenik.cz, wikipedia.cz

Kam dál

Předchozí

Následující