Pozorování hvězd lidi fascinovalo snad odjakživa a co víc, v minulosti sloužily v podstatě jako jedna velká zářivá mapa. Dlouho se díky nim, za pomocí třeba astrolábu, námořníci orientovali na moři. Dnes už sice máme moderní technologie a k takovým řešením se nemusíme uchylovat, ale noční nebe mnozí z nás pozorují i nadále rádi. A proto se vám možná bude líbit hvězdárna na Kleti – ta nejvýše položená v Česku.
A cena vstupného? Naprosto směšná! Více zaplatíte za obyčejný oběd v restauraci, než tady.
Co to „hvězdárna“ vlastně je?
Hvězdárna, či astronomická observatoř, samozřejmě není jen nějaká budova s obřím dalekohledem, na kterém můžete pozorovat pouze hvězdy. Tyto instituce sledují různé jevy na obloze a představují tak naše malé okno do nekonečného vesmíru.
Jejich vybavení bývalo v minulosti skromné, většinou se jednalo pouze o sextant – přístroj, který měřil vzájemné úhlové vzdálenosti těles, případně ještě soustava kamenů. Ta měla za úkol zase upozorňovat na důležité astronomické události.
Samozřejmě, dnes už jsou hvězdárny vybaveny moderními nástroji, například často i několika dalekohledy umístěnými v otočných a otevíratelných kupolích.
V Česku hvězdáren najdete hned několik, mezi ty známější patří hvězdárna a planetárium Brno, nebo právě stanice na Kleti, o které si dnes řekneme něco víc.
Poklad na Kleti
Observatoř Kleť, ležící ve výšce 1 070 m n. m., najdete pod vrcholem stejnojmenné hory, která je rovněž tou nejvyšší horou Blanského lesa. Snadno se k ní můžete dostat lanovkou, což zaručuje úžasný zážitek a jedinečné výhledy do nyní barevné okolní krajiny. Kromě toho je další velkou výhodou observatoře také cena vstupného, které stojí pouhých 90 Kč a zlevněné dokonce 60 Kč. Ale pozor – Kleť je pro veřejnost normálně otevřena pouze během července a srpna. Pokud byste měli o prohlídku zájem někdy jindy, je třeba si předem telefonicky objednat.
V profesionálních kruzích je Kleť především známá svým výzkumem planetek a komet. Dokonce se řadí mezi světovou špičku – objeveno tu totiž bylo přes tisíc planetek a pro zajímavost, nejvíce jich objevil, nebo se na tom podílel, Dr. Miloš Tichý, který si připsal neuvěřitelný počet 548 planetek.
Velká část objevů nových planetek byla možná díky úžasnému dalekohledu Klenot, o kterém si teď řekneme něco víc.
Klenot – výstižnější jméno už snad nemohl mít
Tento teleskop si už dávno dokázal obhájit své výstižné jméno – mezi dalekohledy je to vážně klenot, pojďme se podívat proč.
Jedná se o ten nejmodernější, nejcitlivější a také zároveň druhý největší dalekohled v České republice – předběhl ho pouze stroj v Ondřejově. Průměr jeho hlavního zrcadla je neuvěřitelných 106 centimetrů a toto zrcadlo má pak dosah do 22. magnitudy (magnituda = zdánlivá jasnost). Samo zrcadlo navíc váží 271 kg a celková hmotnost dalekohledu je 5,5 tuny, žádný drobek to skutečně není.
Jak už bylo zmíněno, právě Klenotu observatoř Kleť vděčí za objevení mnoha planetek, a není se čemu divit. Jakoby výčet jeho vlastností už nestačil, je rovněž tím největším dalekohledem v Evropě, který se na planetky a komety specializuje. Umožňuje totiž, kromě jiného, kvalitně doostřit obraz, což je zásluhou jeho optického korektoru.
Pro zajímavost, některými z planetek objevených díky Klenotu jsou například Devětsil, která byla objevena v roce 2003 a pojmenována podle české avantgardní umělecké skupiny. Vedoucími této skupiny byli například Vítězslav Nezval a Jaroslav Seifert. Dalším z nálezů pak je planetka Pacner, která byla pro změnu pojmenována na počest Karla Pacnera – českého novináře, který se zajímal o kosmonautiku a byl u startu Apolla 11.
Úžasná příroda a kouzelná místa v okolí
Když se dostanete na vrchol hory Kleť, ať už pěšky či lanovkou, kromě observatoře byste si měli udělat také čas na rozhlednu Kleť, tyčící se 18 metrů do nebe. Jedná se o nejstarší kamennou rozhlednu v Česku a horu zdobí už celých 200 let, ačkoli veřejnosti byla přístupná teprve až od druhé poloviny 19. století. Dříve sloužila pouze k soukromým účelům rodiny knížete Josefa Schwarzenberga, který ji zde nechal postavit.
V okolí, zhruba půl hodiny cesty autem, se nachází také město Český Krumlov, kde na vás na každém rohu dýchá historie. Spletitými středověkými uličkami se dostanete k okouzlujícímu hradu Český Krumlov, který byl později přestavěn na zámek s malebnou zahradou. Za ozdobu zahrady je považována čtyřúrovňová kaskádová fontána, zdobena sochami božstev, plastikami ryb i žab. Ovšem skutečnou dominantou až světové úrovně je zdejší otáčivé hlediště, které pojme více než 600 návštěvníků naráz. A děti? Ty menší možná ještě neocení krásu památek, ale určitě je nadchne zrcadlový labyrint v Široké ulici.
Zdroje: klet.cz, kudyznudy.cz, wikipedia.org, youtube.com, cesky.radio.cz
