Projekt Fehmarnbelt Fixed Link je unikátní v mnoha ohledech, a to nejen ve své délce a technické náročnosti, ale i z pohledu mezinárodní politiky. Po dokončení stavby budou mapy přepsány a plánované cesty na sever se zkrátí o dlouhé hodiny.
Jenže je tu jeden háček. I když se mluví o tom, že tunel bude brzy dokončen. Tato událost skutečně není za rohem. Právě naopak, protože nyní vstupuje realizace tohoto tunelu do své nejnáročnější a zároveň nejdramatičtější fáze. Jak přesně změní tento tunel evropské cestování?
Podmořská dálnice místo kolon na trajekty
Pokud se dnes vydáte na sever osobním vozem, můžete si vybrat tisíce kilometrů po pevnině nebo cestu trajektem. Ano, cesta trajektem je mnohem rychlejší a pohodlnější, ale občas je to docela stresující.
Někdy se může stát, že musíte čekat na další trajekt, protože ten nejbližší už je plný, a i samotné naloďování a vyloďování mnohdy trvá hodinu. S podmořským tunelem to zvládnete asi za sedm minut vlakem nebo deset minut autem.
Tento tunel totiž nabídne čtyřproudou silnici a dvě koleje. Tím se odstraní úzké místo, které zdržovalo každého cestovatele.
Jak se tedy změní cestování?
Největší proměnou projde bezesporu vlaková doprava. V současné době trvá cesta vlakem z Hamburku do Kodaně 4,5 hodiny. Po uvedení tunelu do provozu se tento čas zkrátí na 2,5 hodiny. Z vlaků se tak stane konkurence pro letadla, protože tam musíte připočítat odbavení, rolování na dráze apod.
Rozdíl poznáte, i když pojedete vlakem z Prahy. Nebude totiž nutné projíždět přes dánské ostrovy, a předpokládá se, že cesta do Kodaně bude trvat méně než 10 hodin.
U autobusů a osobních vozů pak odpadne nejen čekání na trajekt, jak již bylo zmíněno výše, ale i závislost na počasí. Doposud na Baltu často zastavoval dopravu vítr. Ten však dopravu v tunelu neovlivní.
V čem je tento tunel unikátní?
To, že tento tunel zjednoduší dopravu, je zřejmé, ale unikátní je právě systém jeho budování. Trochu nám totiž připomíná dánské Lego a tam se možná i inženýři inspirovali. Na rozdíl od běžného vrtání hluboko pod povrchem, tento tunel má vzniknout tak, že se jeho komponenty prostě ponoří pod vodu.
Technicky je to velmi náročný proces, kvůli čemuž vznikla v Dánsku dočasná továrna na výrobu jednotlivých dílců. Tato továrna má rozlohu 300 fotbalových hřišť a každý z vyrobených dílů, které mají formu betonových elementů, měří 217 metrů a váží 73 000 tun.
Protože tyto díly budou na dno umístěny až po jejich vzájemném spojení a utěsnění, je nezbytná absolutní přesnost. Každý další díl se tak vyrábí až po dokončení předchozího tak, aby do sebe dokonale zapadly. Neplánuje se tu žádné broušení nebo vrtání, jenom lepení. Takže díly musí být dokonalé (odtud ta pomyslná inspirace Legem).
Až budou všechny díly spojeny, má být tento tunel umístěn s precizností chirurga na mořské dno, kde již bude vybagrován příkop, a to i v hloubce 40 metrů.
Co projekt zdržuje a jak je financován?
Na březích Baltu už sice uvidíte postavené velké portály, které mohou vyvolat dojem, že dokončení je za dveřmi, ale pravda je trochu jinde. I tento projekt má své problematické místo. Tím je speciální plavidlo, které má tunel usadit na dno. Jedná se o plavidlo IVY, které má zpoždění s testováním a certifikací. Podle posledních odhadů by se tak tunel měl otevřít až někdy v roce 2030 či 2031.
Navíc dali projektanti ekologům slib, že diverzita mořského života po postavení tunelu ještě vzroste. Toho se má dosáhnout díky implementaci minerálů, které poskytnou prostor pro život mořským řasám.
S tímto projektem se pojí i monumentální náklady, ale obě vlády již vědí, jak projekt zaplatí. Dánsko jej plánujr splatit z mýtného. Tunelem se totiž nebude jezdit zadarmo a jedno projetí by mělo stát zhruba 66 €, tedy přibližně stejně, jako stál doposud trajekt.
Projekt Fehmarnbelt Fixed Link ukazuje, že se Evropa nebojí vizionářských projektů a jakmile tímto tunelem projede první vlak, bude Skandinávie pomyslně propojena se střední Evropou.
Zdroje: dublinlive.ie, dailyrecord.co.uk, wikipedia.org,
