V dnešní době můžeme ze sedmi divů světa obdivovat pouze jeden z nich, a to Velkou pyramidu v Gíze. Zbývajících šest se do dnešních dnů bohužel nedochovalo, a tak existují už jen v textech a našich představách. Mezi sedm divů světa patří kromě Velké pyramidy ještě visuté zahrady Semiramidiny v Babylóně, socha Dia v řecké Olympii, Atremidin chrám v Efezu, Mauzoleum v Halikarnassu, Rhodský kolon na řeckém ostrově Rhodes a maják na egypském ostrově Faros.
Tři z těchto divů byly zničeny při zemětřesení, dva další pak zanikly kvůli požáru a u jednoho z nich se doposud spolehlivě neprokázala jeho existence. Všech sedm divů světa se naházelo či stále ještě nachází v Řecku, Turecku a v severní Africe a už tehdy byly tyto stavby považovány za vrchol architektury.
Artemidin chrám v Efesu
Chrám byl vybudovaný kolem roku 550 př. n. l. ve městě Efesos, což bylo jedno z velkoměst tzv. iónského Řecka v Malé Asii u Egejského moře (dnešní Turecko). Největší ze starověkých řeckých chrámů, ve kterém byla i socha bohyně Artemis zdobená vzácnými kovy a drahokamy, byl bohužel zapálen žhářem v roce 356 př. n. l. Podle odborníků byl celý chrám postaven z mramoru a byl bohatě vyzdoben reliéfy. Artemidin chrám byl sice později, konkrétně po dobytí Efesu Alexandrem Velikým, v roce 262. n. l. obnoven, ale v té době už ztratil na svém původním významu. Později pak přišli Gótové, kteří chrám vyplenili, což znamenalo zkázu pro jeden ze sedmi starověkých divů světa.
Zbytky Artemidina chrámu byly objeveny Angličanem Johnem Turtle Woodem, který v roce 1869 našel již pouhé trosky tohoto divu světa. Po tomto objevu ještě další dva roky trvalo, než mohly ruiny, které byly pod nánosy bahna, opět spatřit světlo světa. Z celého chrámu však zbyl jen obdélník o rozměrech 110x55 metrů a zbytky schodiště. Více se toho bohužel nedochovalo.
Visuté zahrady Semiramidiny v Babylóně
Zahrady se podle Bible nacházely v pozemském ráji, tedy v Babylóně, což bylo město na dolním toku řeky Eufrat v Mezopotámii (dnešní Irák). Ještě za Alexandra Velikého byl Babylón městem s půl milionem obyvatel. Po příchodu Turků se ale celé město změnilo v trosky. Ze zbytků těchto trosek se pak používal stavební materiál až do moderní doby.
Visuté zahrady byly vybudovány jedním z nejvýznamnějších babylónských králů Nebukadnesara II. pro královnu Amytis. Zahrady prý byly tak monumentální, že předčily i babylónské hradby, avšak dodnes o jejich existenci nejsou důkazy.
V 19. století se však objevil německý architekt a archeolog Robert Koldewey, který odhalil do té doby legendární biblický Babylon jako historickou realitu. Při svých expedicích v dnešním Iráku začal provádět rozsáhlé vykopávky a při svých pracích odhalil pod pětimetrovým nánosem hlíny a suti zajímavé objevy, o kterých se domníval, že by mohly být součástí legendární visuté zahrady. Našel zde například velkou pevnostní zeď města, hlubokou zděnou studnu, klenby a kamenné sloupy, které je podpíraly. V mezopotámské architektuře se však stavělo z pálené hlíny, takže kámen jako stavební materiál by byl vzácností.
V návaznosti na původních sedm starověkých divů světa vznikly nové architektonické, přírodní a technické divy. Do tohoto nového seznamu se řadí římské Koloseum, jordánské město Petra, Velká čínská zeď, mexické město Chichén Itzá, Machu Picchu, indický Tádž Mahal a brazilská socha Krista Spasitele. Tento nový seznam byl vytvořen díky anketě, ve které mohli hlasovat lidé z celého světa. Odborníci, a to včetně expertů z UNESCO se však od této ankety distancují.
Zdroje: antickysvet.cz, tn.nova.cz
