Zatím je tato planeta opravdu nehostinným místem bez jakéhokoli života a není divu, protože vyjma suchého povrchu zde panují extrémní teploty a řídká atmosféra. Nyní ale NASA přišla se zajímavým zjištěním, na základě analýzy povrchu, a to takovým, že Mars mohl být v dávné minulosti mnohem teplejším a vlhčím místem. Možná zde dokonce byly i tropické deštné pralesy či oceán.
Překvapivý objev: klima podobné tropům
Vědci již nějakou dobu upozorňují na to, že Mars byl dříve úplně jiný, dokonce máme i potvrzeno, že se na něm nachází pozůstatky říčních koryt, jezer a pravděpodobně i zmíněných oceánů. Letos v prosinci přibyl další dílek do této skládačky, který zásadně mění uvažování nad touto planetou.
Vědci zde totiž objevili minerál kaolinit, což je jílovitá látka, která na naší zemi vzniká primárně v teplém a vlhkém prostředí. To jsou typicky oblasti, kde intenzivně prší - například právě deštné pralesy. Tento objev zrealizovalo vozítko Perseverance, což je taková dálkově ovládaná pojízdná laboratoř o velikosti menšího osobního auta, která od roku 2021 podrobně zkoumá povrch Marsu a zároveň analyzuje složení hornin přímo na místě.
Jak nadšeně říká výzkumník Adrian Broz: „Pokud tedy uvažujeme o možnosti, že tyto kameny reprezentují prostředí poháněné deštěm na Marsu, pak je to skutečně úžasné, obyvatelné místo, kde by mohl život prosperovat, pokud na Marsu někdy existoval.“
Kdy mohl Mars takto vypadat?
Pravděpodobně asi nešlo o lesy a stromy tak, jak je známe z naší planety Země, ale rozhodně šlo o prostředí, které svou vlhkostí a teplem připomínalo tropické oblasti, což je ideální souhra podmínek pro vznik jednoduchých forem života.
Tohle „zelenější" období mohlo být podle vědců na Marsu před více než 3 miliardami let. Nejspíše zde tehdy byla i hustší atmosféra a silnější magnetické pole, proto byl schopen udržet teplo i vodu v kapalné podobě na svém povrchu.
Tohle pole ale postupně sláblo a Mars přišel o ochranu před slunečním větrem, voda se začala vypařovat, a tak se planeta nakonec proměnila v chladnou a suchou poušť, jak ji známe dnes. Dodnes se přesně neví, co oslabení pole způsobilo, nicméně jednou z teorií je například pád velkého asteroidu.
Co to znamená pro hledání života ve vesmíru?
Pokud už jednou na Marsu život byl, nebo alespoň vhodné klima pro jeho vznik, výrazně to zvyšuje pravděpodobnost, že by na něm mohl v blízké době vzniknout alespoň jednoduchý mikrobiální život.
Faktem totiž je, že Mars je prozatím jediným relevantním adeptem na potenciálně obyvatelnou planetu v naší Sluneční soustavě. Den na Marsu trvá podobně jako u nás na Zemi - 24,5 hodiny, má také ledové póly, a dokonce se zde i střídají roční období. Výzkum je zatím v rané fázi, takže si na další pokroky musíme ještě chvíli počkat.
Věděli jste, že...
Vozítko Perseverance Rover, kromě čistě vědeckých dat, občas přinese i pozoruhodné snímky, které nejednou zaujaly širokou veřejnost. Ve skalách v minulých letech zachytilo útvary připomínající lidskou hlavu, helmu nebo i zvláštně pruhované kameny. Dokonce se mu povedlo vyrobit z místní atmosféry kyslík, což bylo klíčovým milníkem pro budoucí lidské mise na Mars.
Zdroje: fr.de, deník.cz, astrovm.cz
