Když se odborníci z Archeologického muzea v chorvatském Záhřebu rozhodli v roce 2008 prozkoumat mumii, která se do zdejších sbírek dostala již v 19. století, doufali, že se dozví více o jejím pohlaví, věku nebo zdravotním stavu. To, co ale nalezli uvnitř, zcela pozměnilo naše vědomosti o balzamovacích technikách starověkých Egypťanů.
Nové objevy díky CT skenům
Nedávný technologický pokrok umožňuje vědcům prozkoumat křehké artefakty bez invazivních zákroků, a to díky použití CT skenerů. Tyto přístroje, původně určené pro medicínu, dnes pomáhají zkoumat mumie po celém světě bez toho, aby musely být rozbaleny a tím případně i poškozeny a dokáží odhalit nejedno tajemství.
To, co dříve byla například jen neidentifikovatelná hmota zabalená v uzlíčku, je díky CT skenům dnes prozkoumaná mumie hada, který má v sobě myš. Archeologové z toho mohli usoudit, že had byl nakrmen a pravděpodobně rituálně zabit a poté balzamován. Jak takové CT vyšetření mumie vypadá, se můžete podívat v následujícím videu.
Také odborníkům ze záhřebského muzea tato technika odhalila, že jejich mumie je žena, která zemřela asi před 2400 lety ve věku 40 let. Na snímcích se ale objevilo ještě něco. Něco, co se v mumiích obvykle nenalézá. Použili tedy endoskop, aby se na předmět nacházející se mezi levou temenní kostí a zadní částí lebky, podívali blíže. Nakonec se jej rozhodli z lebky vyjmout.
Pánové, něco jste tady zapomněli!
Jak se ukázalo, šlo o úzký, 8 centimetrů dlouhý nástroj, který se téměř jistě používal při odstraňování mozku během balzamování. O jeho průběhu máme zprávy od starořeckého historika a "otce dějepisu“ Hérodota, který uvedl, že se mozek vyjímal pomocí bronzového háčku, který se zaváděl nosem a poté bylo tělo napuštěno speciální látkou.
Chorvatští archeologové ale měli před sebou špachtli z organického materiálu, a ne z kovu! Nástroj byl bohužel příliš křehký na to, aby mohl být podroben důkladnějšímu zkoumání, nicméně mikroskopická analýza určila, že je vyroben z rostlin skupiny jednoděložných (Monocotyledon), do které patří různé traviny nebo palmy.
Neobyčejně obyčejný nástroj
Tento nález tak ukazuje, že ne vždy byly využívány bronzové háčky, ale prokazatelně v tomto případě bylo využito nástroje vyrobeného z rostlinného materiálu. Důvody byly pravděpodobně ekonomického rázu. Mumifikace byla ve starověku běžně praktikována, jednalo se ale o časově i finančně nákladnou záležitost. Nemohl si ji tak dovolit každý.
O snahu ušetřit šlo možná i v tomto případě, kdy snad ve spěchu, nebo z nedbalosti zapomněli balzamovači nástroj v těle ženy. Je také možné, že se špachtle během úkonu zlomila a balzamovači ji tak v lebce nechali. Ať už je důvod jakýkoliv, v každém případě se jedná teprve o druhou mumii, ve které se nějaký zapomenutý nástroj našel.
Nález je o to důležitější, že tato balzamovací pomůcka byla nalezena doslova in situ, tedy na místě. Podobných artefaktů najdeme ve světových muzeích velké množství, jejich identifikace a určení, k čemu přesně sloužily, ale bývá složitá, a ne vždy jednoznačná.
Více jak dva tisíce let stará špachtle tak nejen dokládá, jak a čím byla ve starověkém Egyptě balzamovaná těla, ale také to, že lidé se za tu dobu příliš nezměnili a že rčení o tom, že i mistr se občas utne, platilo stejně tenkrát jako dnes.
Zdroje: livescience.com, smithsonianmag.com, starovekyegypt.net
