Život cestovatele

6. 10. 2025

Lenka Fialová

Mimo Evropu

Vědci objevili modrého draka. Obří predátor se stal miláčkem internetu

Jde vidět pouze ocas velryby vystupující z modrého moře. Barvu má černou nebo hodně tmavě modrou.

Zdroj: Shutterstock

Draci prý existují pouze v pohádkách, ale co když vám řekneme, že podobný tvor brázdil naše vody miliony let zpátky? Jak vypadal? A čím si svou přezdívku vysloužil?

Za troškou magie mnoho lidí uniká do knížek nebo ji hledá ve filmech, aby si nahradili "obyčejnost" našeho světa. Představa víl se třpytivými křídly, roztomilých skřítků nebo právě draků je magická a nahradit si ji v našem světě se tak snaží nejeden z nás.

Snad právě proto se stal tento "modrý drak" na internetu tak rychle oblíbený. Obří predátor se stal miláčkem internetu skutečně rychle. A ačkoli se v realitě o žádného skutečného živého plaza, létajícího na obloze nejedná, většině to vlastně ani nevadí.

Tohle obrovské zvíře má jméno Megapterygius wakayamaensis. Jméno je to skutečně trochu dlouhé a na výslovnost náročné. Proto budeme používat jenom jeho první část.

Neuvěřitelný objev.

První kostra Megapterygia byla nalezena v roce 2006 panem Akihirem Misakim. Exemplář našel poblíž hory Toyajo v prefektuře Wakayama v Japonsku. Jeho součástí je částečná lebka, žebra, obě přední ploutve a levá zadní ploutev. Kromě toho se také dochovala dokonce kompletní řada krčních a bederních obratlů, které čítají celkem čtyřicet obratlů.

Lidé mohli tento jedinečný exemplář obdivovat na speciální výstavě v Národním muzeu přírody a vědy v Tokiu.

Na obrázku jde vidět budova Národního muzea přírody a vědy v Tokiu. Ke dveřím vedou schody a budova má hnědo-béžovou barvu. Je krásný den, protože svítí Slunce a obloha je modrá, mimo pár bílých mraků.
Exemplář byl kdysi vystaven v Národním muzeu přírody a vědy v Tokiu. Zdroj: Shutterstock

Samozřejmě, každý nový nález se musí pojmenovat. Konkrétně v tomhle případě vytvořili rodový název "Megapterygius" pomocí odvození ze starořeckých slov mégas (velký) a pterygion (křídlo). Druhové jméno "wakayamaensis" bylo dáno podle místa, kde byl exemplář nalezen. A také kde má být stále uchováván.

Jak tento obr vypadal?

Tento modrý drak, jak ho někteří nazývají, dosahoval délky okolo šesti metrů. To možná v porovnání s jinými příslušníky rodu mosasaurů není až takový gigant, ale jen si představte, že by měl dnes brázdit vodou. Bezpečně byste se tam určitě necítili.

Jeho lebka měřila necelý metr – což bylo vzhledem k jeho ploutvím poměrně málo. Rozhodně to bylo také neobvyklé u podobných zvířat. Přední i zadní ploutve měl tak na první pohled větší a byl z rodiny mosasauroidů jediný, který to tak měl.

Přezdívku drak si vysloužil nejspíše právě díky neobvykle dlouhým ploutvím, které připomínají svým tvarem křídla.

Ačkoli jeho hlava byla poměrně malá, uzpůsobenou ji měl šikovně. Měl totiž horizontálně širokou část lebky kolem očnice. Dost možná díky tomu měl tzv. binokulární vidění, lajcky řečeno mohl vidět oběma očima zároveň, což mu usnadnilo lovení kořisti.

Hejno vícera druhů ryb v oceánu.
Jeho oči mu usnadnily lovit potravu. Zdroj: Shutterstock

Megapterygius měl rovněž dobře zaoblenou stehenní kost, na pohled byla téměř kruhová. Zdá se, že díky tomu tak bylo toto zvíře schopno rychle ovládat sklon a mohl také stejně rychlého brždění.

V neposlední řadě se hodí zmínit i jeho ocas. Sice se nedochoval v dobrém stavu, ale vědci se domnívají, že jeho ploutev byla srpkovitá. Pravděpodobně mu pomáhala k rychlému otáčení.

Tento plaz možná není tak známý jako některý jiný z obrů minulosti, ale zajímavý určitě ano. A to nejen díky své přezdívce "modrého draka". I když je dobré, že ho internet alespoň díky tomu o něco více proslavil.

Zdroje: en.wikipedia.org

Kam dál

Předchozí

Následující