Melanésii, tedy Papuu Novou Guineu, Šalamounovy ostrovy, Vanuatu a Fidži, tak jako další pacifické ostrovy, obývají lidé tmavé pleti. Jen tady ale najdeme mezi nimi i ty, kteří se pyšní blond vlasy a někteří z nich navíc i modrýma očima. Dlouhou dobu trvalo přesvědčení, že se jedná o dědictví evropských kolonizátorů, pravda je ale mnohem zajímavější!
Prehistorické geny vymřelých příbuzných
Za nezvyklou barvu vlasů Melanésanů nemůže ani slunce a slaná voda, ani strava bohatá na ryby, ba ani geny evropských dobyvatelů, ale dávno vyhynulý předek žijící v této oblasti. Podle vědců se totiž blonďaté geny vyvinuly hned dvakrát, a to zcela nezávisle na sobě.
Asi 5 až 10 procent obyvatel Melanésanů se rodí s blond kšticí a necelé jedno procento také s modrýma očima. Věkem sice vlasy tmavnou, to nic nemění na tom, že jde o největší rozšíření (tzv. prevalenci) přirozených blond obyvatel mimo Evropu!
Vědci odhalili, že se jedná o jedinečnou mutaci genu TYRP1, která je zcela odlišná od té, která je příčinou blond vlasů u evropské populace a jejíž původ se nachází přímo v Melanésii. Mohlo by se snad i jednat o nějakého dávno vyhynulého hominida, jehož znaky dnešní obyvatelé ostrovů nesou. Nejde ale ani o neandrtálce, ale ani o denisovany, kteří tuto oblast skutečně kdysi obývali a křížili se s lidmi australoidní rasy, nýbrž o zcela nový doposud neobjevený druh. Tak to alespoň naznačují výsledky počítačové analýzy DNA současných Melanésanů.
Třetí druh hominidů
Podle genetika z Texaské univerzity Ryana Bohlendera je množství denisovské DNA u Melanésanů jen asi 1,11 procenta, nikoli 3 až 6 procent, jak bylo původně odhadováno. Při zkoumání těchto nesrovnalostí tak došel k závěru, že s předky Melanésanů se mohla křížit ještě nějaká třetí skupina hominidů. "Lidská historie je mnohem složitější, než jsme si mysleli,“ uvedl Bohlender na výročním setkání Americké společnosti pro lidskou genetiku.
Tento záhadný příbuzný pravděpodobně pocházel ze třetí větve rodokmenu hominidů, z něhož vzešli neandertálci a denisované, vyhynulí vzdálení příbuzní neandertálců. Zatímco v Evropě a Asii bylo nalezeno mnoho fosilií neandertálců, denisované jsou známí pouze z DNA z kosti prstu a několika zubů nalezených v sibiřské jeskyni.
Nebylo by to poprvé, co by DNA dnešních lidí nesla pozůstatky archaických příbuzných, po nichž se nezachovaly žádné fosilie. V roce 2012 vědci objevili mezi obyvateli Afriky genetický podpis neznámého sesterského druhu, který se oddělil od lidské linie přibližně ve stejnou dobu jako neandrtálci.
Byli to denisované nebo někdo třetí?
Genetička Elizabeth Blueová z Washingtonské univerzity v Seattlu to ale vidí poněkud jinak. Podle ní se o genetickém složení vyhynulých skupin ví tak málo, že je těžké říci, zda DNA vyhynulých hominidů skutečně pochází z neobjeveného druhu. Vzhledem k tomu, že pozůstatky denisovanů byly nalezeny pouze na jednom místě, nedá se vyloučit, že mohli být rozšíření a geneticky rozmanití. Pokud by tomu tak bylo, řekla Blueová, DNA Melanésanů by mohla pocházet z denisovanské populace, která byla od sibiřských denisovanů oddělena dostatečně dlouho na to, aby vypadali jako odlišné skupiny, podobně jako se od sebe geneticky liší dnešní Evropané a Asiaté. Pokud by ale denisované nebyli geneticky rozmanití, záhadným vyhynulým předkem by klidně mohl být jiný druh, dodala.
Ať už je pravda jakákoliv, jsou obyvatelé Melanésie na své neobvyklé světlé kadeře náležitě hrdí. Blond vlasy jsou spojovány s krásou, silou a moudrostí. Na Šalamounových ostrovech jim přisuzují dokonce magickou moc.
Zdroje: sciencenews.org, theafricandream.net, sciencealert.com
