Měla to být ikona provincie Che-nan. Celý svět sledoval její odhalení a psala o něm nejvěhlasnější média světa. Ale následovala neuvěřitelná ostuda. Zlatá socha Mao Ce-tunga vztyčená v prosinci 2015, která stála v přepočtu zhruba 10 milionů korun, byla jen pár dní po svém odhalení zničená. O důvodech se nějakou dobu mlžilo, ale nakonec je potvrdily i čínské úřady – socha zkrátka nebyla schválena a neměla patřičná oficiální povolení. A tak prakticky ihned po dokončení stavby započalo její bourání.
Kontroverze od samého počátku
Na stavbu sochy v okrese Tongxu v čínské provincii Che-nan přispěli místní podnikatelé i samotní obyvatelé vesnice. Její cena byla vysoká – 3 miliony jüanů, což v přepočtu znamenalo v roce 2015 více než 10 milionů korun. Mělo jít o poctu “Velkému kormidelníkovi”, jak je někdy Mao Ce-tungovi přezdíváno.
Ale už samotný nápad vyvolal kritiku. Ačkoliv jde o významnou osobnost čínských dějin, která stála v čele revoluce vedoucí ke zřízení Čínské lidové republiky v roce 1949, jde zároveň o osobnost velmi kontroverzní. Mao Ce-tung bývá označován za krutého diktátora, pod jehož vládou zemřely desítky milionů lidí. Důvodem byla jeho politika “Velkého skoku vpřed”, kdy vlivem radikálních ekonomických a politických opatření došlo k obřímu hladomoru. Ten měl za následek neuvěřitelné množství obětí, další pak přinesl politický teror Mao Ce-tunga, kdy nechal spoustu lidí popravit.
A právě tyto okolnosti byly dalším důvodem kritiky samotného nápadu sochu Mao Ce-tunga vůbec postavit. Nešlo přitom jen o způsob vládnutí, ale také o fakt, že právě provincie Che-nan byla v 50. a 60. letech 20. století hladomorem významně postižena. Zároveň stále patří k nejchudším čínským regionům. Když pak na zemědělské půdě měl vzniknout zlatý kolos na počest tohoto vůdce, pochopitelně s tím mnozí nesouhlasili. Na čínské sociální platformě pak padaly komentáře typu: “Copak všichni zapomněli na velký hladomor, že chtějí něco takového postavit?”
Další kritika pak směřovala na cenu sochy. Mnozí měli za to, že takové množství finančních prostředků mohlo být využito mnohem efektivněji, například na školství. Druzí však argumentovali tím, že pokud se na ni složili místní podnikatelé a běžní obyvatelé, je jen na nich, jak se svými penězi naloží.
Zlatá chlouba jen na pár dní
A tak se v březnu roku 2015 začala socha sedícího Mao Ce-tunga stavět. Tvořila ji železobetonová konstrukce natřená zlatou barvou, což vyvolávalo dojem neuvěřitelné okázalosti. Tu ještě podporovala celková výška zhruba 36,6 metru. Soch “Velkého kormidelníka” je samozřejmě po celé Číně nespočet, avšak takové výšky nedosahovala žádná z nich. Mohl to být monument, na který se budou jezdit dívat tisíce turistů z celého světa.
V prosinci roku 2015 byla stavba dokončena a média po celém světě obletěly obrázky dokončené sochy. Jenže takřka vzápětí se začaly objevovat spekulace a následně čínskými státními médii potvrzené zprávy o tom, že dochází k jejímu postupnému rozebírání. Na sociálních sítích se množily fotografie obrovské zlaté hlavy bývalého vůdce ležící na zemi. Z pocty a chlouby tak zbyla jen ostuda, o které se psalo všude.
Zdroje: cnn.com, bbc.com, theguardian.com, wikipedia.org
