Lázně, které okouzlily i největší evropské vládce: Čas tu stojí a atmosféra vás pohltí na první pohled

Jen málokteré město si s sebou nese tak silný odkaz jako právě Vichy. Už ve starověku sem proudili lidé za teplými prameny, které měly pomoci tělu i duši. Tehdejší Římané tomu říkali Aquae Calidae, tedy teplé vody, a už tehdy se tu začaly rodit první lázeňské stavby. Opravdový rozkvět ale přišel až o mnoho staletí později – a zásluhu na tom měl jeden z nejvlivnějších mužů tehdejší Evropy.

Napoleon III. si Vichy oblíbil natolik, že se rozhodl proměnit ho ve vzor elegance. Nechal vystavět rozsáhlé parky, prostorné promenády a nechyběly ani nové lázeňské domy, které dodnes utvářejí jedinečný charakter města. Od té doby patří Vichy k symbolům francouzského lázeňství, kam mířily a stále míří známé tváře z celé Evropy.

Elegantní srdce města s noblesní minulostí

Jednou z nejvýraznějších budov, které tu dodnes upoutají pozornost, je někdejší Grand Casino – dnes známé jako Palác kongresů. Jeho honosná secesní výzdoba v bílo-zlatém tónu, divadelní sál s kapacitou přes tisíc míst a bohatě zdobené stropy dělají z této stavby skutečný architektonický skvost. V době svého otevření šlo o největší divadelní prostor ve Francii, a i dnes v něm člověk cítí atmosféru doby, kdy do Vichy jezdila evropská smetánka.

Když se řekne Vichy, většina lidí si vybaví minerální vodu. Není divu. Pramenů je tu víc než tucet, i když pro léčebné účely se využívá jen část z nich. Voda je bohatá na minerální látky a má příznivý vliv zejména na pokožku. Jeden z nejznámějších pramenů, nazvaný Célestins, nese jméno po řádu mnichů, kteří jeho účinky objevili jako jedni z prvních.

Vodu si dnes může ochutnat každý – v nádherné secesní hale z roku 1903, která stojí uprostřed zeleně a svým vzhledem připomíná lázně v Německu nebo Rakousku. Takzvaná Hala pramenů je klidné místo, kde se člověk může v tichu napít vody, která prý dělá zázraky.

Chaty pro císaře, které jinde nejsou

Zajímavostí, kterou milují hlavně návštěvníci se zájmem o architekturu, jsou tzv. Napoleonovy chaty. Jde o menší domy v koloniálním stylu, inspirované anglickým a švýcarským venkovem. Vznikly v šedesátých letech 19. století a sloužily jako rezidenční domy pro císařský dvůr. Dnes působí malebně a trochu pohádkově – jako připomínka časů, kdy císař trávil v lázních celé týdny.

Celé město působí jako z jiného století. Ulice lemují vily a měšťanské domy, které nesou stopy různých slohů – od neogotiky po secesi. Vznikaly převážně na přelomu 19. a 20. století, v době, kdy se do Vichy sjížděla aristokracie i umělci. Právě tehdy dostalo město svou současnou podobu.

Rozkvetlé parky s nádhernou přírodou

Napoleon III. nezapomněl ani na přírodu. Nechal zde vytvořit rozlehlé parky, které dnes tvoří výraznou část městské plochy. Největší z nich, pojmenovaný po samotném císaři, ukrývá přes sto třicet druhů rostlin a stromů. Místní sem chodí na procházky, posedět si pod starými platany nebo si jen na chvíli odpočinout od ruchu běžného dne.

A kdo chce spojit odpočinek s vodou, najde na břehu umělého jezera Allier i městskou pláž. Když tam člověk sedí, s výhledem na promenádu a siluety lázeňských domů, může snadno podlehnout dojmu, že se ocitl v jiné době.

Zdroj: dromedar.sk, France24