Meč Tentetsutou na první pohled vypadá jako obyčejná katana. Dokonale vyvážená, elegantní, s jemnou vlnkou na čepeli, jakou japonští mistři pilovali celá staletí. Ale v tomto případě nejde jen o ukázku bravurně zvládnutého řemesla. Čepel je totiž vyrobena z materiálu, který nepochází ze Země. Autor ji ukoval z meteoritu, který dopadl na naši planetu před miliardami let.
Kus vesmíru v unikátní zbrani
Dotyčný meteorit byl nalezen v oblasti Gibeon v africké Namibii a obsahuje vesmírné kovy, které se zformovaly před více než čtyřmi miliardami let – jsou tedy zhruba stejně staré jako celá Země. Jde o železo a nikl v tak čisté a zároveň exotické kombinaci, že by ho nedokázala vytvořit žádná člověkem postavená pec.
V Japonsku je výroba katany – tradičního dlouhého meče samurajů – považována za vrchol řemesla: mistr musí ovládat kování, skládání vrstev oceli, vytvořit správnou geometrii a zapojit také estetiku, která se snoubí s funkcí.
Úkol vytvořit katanu z úlomku meteoritu by mnozí označili za šílený. Meteoritické železo je tvrdé, ale zároveň i křehké a nevyzpytatelné, a tak se najde málokdo, kdo je ochotný s ním pracovat. Japonský mečíř Jošindo Jošivara však výzvu přijal. A aby zůstal věrný tradici, nepoužil moderní stroje, ale spolehl se jen na oheň, kladivo a vlastní ruce.
Každý úder musel být přesný. Každé zahřátí pečlivě hlídané. Jediná chyba mohla znamenat zničení nenahraditelného kusu materiálu. Přesto mistr dokázal nemožné – přetavil kus prastaré hvězdné horniny ve funkční, dokonale vyváženou katanu. Ne nadarmo se jí dnes přezdívá nejdokonalejší zbraň na světě - něco tak mistrovského hned tak někdo nevyrobí.
Symbol síly i pokory
V Japonsku meč není jen zbraní. Je symbolem cti, čistoty a duše válečníka. Tentetsutou v sobě nese ještě něco navíc – příběh o spojení nebe a země. Meč zrozený z vesmíru, kus nebeského kamene zkrocený lidskýma rukama, symbolizuje dokonalou rovnováhu mezi přírodou, technikou a duší řemeslníka.
Dnes je "Nebeský meč" vystaven v japonském Technologickém institutu v Chibě, kde ho mohou návštěvníci spatřit spolu s kouskem samotného meteoritu. Stojí tam jako tichý důkaz toho, co dokáže lidská trpělivost, když se spojí s darovaným materiálem z hvězd.
Dýka faraona z hvězdného železa
V dějinách to ovšem není poprvé, co někdo přišel s nápadem vyrobit zbraň z vesmírného meteoritu. Podobný příběh se odehrál už před tisíci lety ve starém Egyptě. Když v roce 1925 britský archeolog Howard Carter otevřel hrobku faraona Tutanchamona, našel v ní dvě dýky. Jedna byla zlatá a druhá železná – a právě ta druhá se stala vědeckou záhadou.
V době, kdy mladý faraon vládl, bylo železo mimořádně vzácné. Egypťané s ním tehdy neuměli běžně pracovat. A přesto měla Tutanchamonova dýka čepel z dokonalého, neobvykle čistého železa. Teprve moderní výzkum odhalil, že obsahuje velké množství niklu a kobaltu – přesně takové, jaké se nachází v meteoritech.
Dýka z nebe doslova spojovala faraona s bohy. Egypťané totiž věřili, že meteority jsou dary z nebes – považovali je za kousky hvězd, které bohové poslali lidem. Železo z meteoritu nazývali "železem nebeským" a používali ho jen pro nejposvátnější předměty.
Tutanchamonova dýka tak nebyla obyčejnou zbraní. Byla symbolem královské moci, nesmrtelnosti a božského původu. Pro dnešní historiky je zároveň důkazem, že i v dávných časech byli lidé fascinováni hvězdami – a že chtěli mít jejich kousek při sobě i na onom světě.
Zdroje: earthlymission.com, soranews24.com, idnes.cz