Mají teplotu 73,4 °C a zázračné účinky. Nejteplejší termální prameny střední Evropy najdete u nás. Má to ale háček. Pro Čechy v nich není místo

V České republice najdete desítky míst, ze kterých ze země vyvěrá voda s léčivou silou, ať už je studená a perlivá, nebo teplá a plná minerálů. Celá naše kultura je tak s lázeňstvím neodmyslitelně spjatá. A když k tomu přidáte představu pomalých procházek po kolonádách, cinkání pohárků a vůni čerstvých oplatek, jako byste se ocitli v sedmém nebi. Většina těchto míst je nám blízká a dostupná. A pak je tu jedno, které z téhle řady tak trochu vybočuje. Místo, které si na desítky let oblíbila především movitá klientela z Východu, a český návštěvník se tu tak často cítí trochu jako cizinec ve vlastní zemi. Karlovy Vary jsou totiž synonymem pro lázně nejen u nás, ale i ve světě.

Voda teplejší než z bojleru

Karlovy Vary se vymykají nejen svou architektonickou velkolepostí, ale především tím, co se skrývá pod zemí. Právě tady totiž tryskají nejteplejší termální prameny v celé střední Evropě. A to nemyslíme jen nějakou příjemně teplou vodu. Karlovarské Vřídlo je absolutní král zdejších pramenů, má neuvěřitelných 73,4 °C. To je teplota, při které si skoro uvaříte čaj. Tento gejzír, tryskající do výšky až dvanácti metrů, je srdcem celého města a přírodním úkazem, který nemá obdoby. Každou minutu vychrlí na zemský povrch až dva tisíce litrů minerální vody, která si po tisíce let razila cestu z hlubin.

Geologický zázrak v údolí Teplé

Jak je něco takového vůbec možné? Mohou za to složité geologické procesy, které vznikají v hloubkách okolo 2500 metrů, kde se dešťová voda vsáknutá v Krušných horách a Slavkovském lese pomalu ohřívá a sytí minerály. Celý tento cyklus trvá věky. Díky specifické geologické struktuře, takzvanému oherskému riftu, což je v podstatě oslabená zóna v zemské kůře, pak tato přehřátá a natlakovaná voda stoupá zpět na povrch. A s sebou nese koktejl více než čtyřiceti prvků, které jsou prospěšné pro lidský organismus. Není to tedy jen tak obyčejná horká voda, je to doslova tekutý elixír, který vyvěrá z hlubin Země jako součást jednoho z 81 evidovaných karlovarských pramenů.

Co léčí voda, která má sílu kamene

Podle legendy objevil prameny už Karel IV., když jeho lovecký pes při pronásledování jelena spadl do tůně s horkou vodou. Císař si pak sám v prameni léčil své nemocné končetiny. Ať už je pověst pravdivá, nebo ne, léčivé účinky karlovarské vody jsou prověřeny staletími. Zdejší pitné kúry se zaměřují především na nemoci trávicího ústrojí: žaludek, játra, žlučník, slinivku či střeva. Pomáhají ale také při metabolických poruchách, jako je cukrovka nebo dna, a mají pozitivní vliv na pohybový aparát. Voda je tak silně mineralizovaná, že dokáže během pár týdnů obalit předměty vrstvou vřídlovce – odtud pocházejí slavné "zkamenělé" karlovarské růže, které si můžete prohlédnout v podzemí Vřídelní kolonády.

Procházka po kolonádách, architektonických klenotech města

I když je Vřídlo absolutní dominantou, ve Varech najdete celkem patnáct veřejně přístupných pramenů, z nichž každý má trochu jinou teplotu a obsah oxidu uhličitého, což ovlivňuje jeho chuť i účinky. Projít se po kolonádách a ochutnávat je jeden po druhém je základní karlovarská disciplína. Největší a nejspíš i nejkrásnější je pseudorenesanční Mlýnská kolonáda, dílo architekta Josefa Zítka, který navrhl i Národní divadlo. Její majestátní korintské sloupořadí ukrývá hned pět pramenů, včetně slavného Mlýnského (57,8 °C) nebo Rusalky (60,6 °C). Kousek dál stojí subtilní, bohatě zdobená Tržní kolonáda, postavená ve švýcarském stylu. Tady vyvěrá pramen Karla IV. (65,8 °C), Tržní pramen (63,8 °C) a Zámecký dolní (48,6 °C). A samozřejmě je tu moderní prosklená Vřídelní kolonáda z roku 1975, která chrání samotný gejzír Vřídla. Tady si můžete načepovat vodu ochlazenou na stravitelnější teploty 50 a 30 °C. Zatímco většina pramenů je horká a má specifickou, lehce slanou chuť, najdou se i výjimky. Třeba Hadí pramen na Sadové kolonádě má jen 28,1 °C a je díky nižší mineralizaci považován za jeden z nejchutnějších. Naopak nejchladnější je Štěpánka s pouhými 14,2 °C, kterou najdete v altánu u hotelu Richmond.

Co ještě dělat ve Varech

Bylo by ale chybou na Karlovy Vary zanevřít jen kvůli turistům nebo vyšším cenám. I když si nemůžete dovolit týdenní léčebný pobyt v hotelu Pupp, město a jeho okolí nabízí tolik zážitků, že se sem vyplatí vyrazit kdykoliv. Základem je samozřejmě procházka po kolonádách, ochutnávka pramenů a k tomu zakousnutí teplé lázeňské oplatky. Určitě vyjeďte pozemní lanovkou na rozhlednu Diana. Z jejího vrcholu se vám naskytne pohled na celé město zasazené do hlubokých lesů. Hned vedle najdete Motýlí dům, který potěší hlavně děti. Za návštěvu stojí také Návštěvnické centrum sklárny Moser, kde můžete na vlastní oči sledovat mistry skláře při práci, nebo Muzeum Jana Bechera, ve kterém poznáte tajemství slavného třináctého pramene Becherovky. A pokud vás láká historie, nenechte si ujít barokní skvost, kostel sv. Máří Magdalény od Kiliána Ignáce Dientzenhofera, který stojí hned vedle Vřídla.

Za brány města: Loket a Svatošské skály

Až vás ruch lázeňského centra omrzí, okolí nabízí úžasné cíle, co by kamenem dohodil. Jen pár kilometrů po proudu Ohře leží pohádkový hrad Loket, majestátně se tyčící na skále v meandru řeky. Pro svůj strategický význam byl kdysi nazýván klíčem ke Království českému a jeho atmosféra vás okamžitě přenese do středověku. Pokud dáváte přednost přírodě, vydejte se ke Svatošským skalám. Tento žulový skalní masiv, rozervaný řekou Ohří do bizarních tvarů, připomíná zkamenělý svatební průvod. Je to magické místo, ideální pro pěší výlet nebo projížďku na kole po cyklostezce, která vede z Varů až do Lokte. Karlovy Vary jsou zkrátka místem mnoha tváří. Jsou velkolepé, léčivé, drahé i trochu vzdálené. Ale pořád jsou naše. A i jediný den strávený v jejich jedinečné atmosféře stojí za to. Třeba jen proto, abychom si připomněli, jaký neuvěřitelný přírodní poklad tu vlastně máme.

Zdroje: idnes.cz, kudyznudy.cz, karlovyvary.cz, feelkarlovyvary.cz, toprecepty.cz