Dlouhodobé předpovědi popisují především trend vývoje teplot. A stanovit tedy příchod jara je složité. Teploty často „poskakují“ podle toho, jak se nad Evropou přelévá proudění. Jednou k nám foukne teplejší vzduch z jihozápadu, a o pár dní později se otevře koridor pro chlad ze severu.
A důsledky známe všichni - pár krásných dní, pak studená sprcha a zase naopak. Proto je lepší nevyhlížet pouze jeden teplý víkend, ale zaměřit se na to, jestli se teplo udrží i v noci a jestli se postupně zvedají i ranní minima.
Kdy jaro „začíná“ doopravdy?
Astronomické jaro odstartuje jarní rovnodenností, která v roce 2026 vychází na 20. března. Konkrétně na 15:46. To je hezký milník do kalendáře, ale o tom, jestli v tento den odložíte kabát, rozhoduje spíš počasí než Slunce na obloze.
Meteorologicky se za jaro bere období březen, duben, květen. Jenže i v dubnu se vracejí mrazíky a v květnu vás může překvapit studené proudění. Typický „záludný“ bod jsou takzvaní ledoví muži (Pankrác, Servác, Bonifác), tradičně 12. až 14. května. Neznamená to, že musí být každý rok zima, ale statisticky to bývá období, kdy se ochlazení ještě často objeví.
Proč je tak těžké říct přesné datum?
Na jaře se počasí tradičně chová hodně nevyzpytatelně. Proudění nad Atlantikem a Evropou se mění, tlakové útvary se rychle střídají a atmosféra je celkově neklidná. Do toho zasahují i globální vlivy, například dění v Tichém oceánu. Podle meteorologických dat by se na přelomu zimy a jara 2026 měla situace přesouvat od fáze La Niña k neutrálním podmínkám, což obvykle znamená větší výkyvy a méně stabilní počasí.
V praxi to znamená, že může přijít několik jarních dnů za sebou, ale pak se klidně objeví studený vpád, který opět přinese zimu.
Tak alespoň hrubý odhad?
Když si pomůžeme tím, jak to vypadá v dlouhodobých průměrech, vychází pro nížiny a větší města něco jako následující scénář:
- Duben bývá měsíc, kdy se teplo objevuje častěji, ale pořád má tendenci se lámat. Pro Prahu se v klimatických průměrech pohybují typické dubnové hodnoty zhruba kolem 14 °C přes den a 4 °C v noci, takže kabát ještě často dává smysl hlavně ráno a večer.
- Květen už je v průměru výrazně teplejší: přibližně 19 °C přes den a 8 °C v noci. To je období, kdy většina lidí přechází na lehčí vrstvy a kabát zůstává spíš jako záloha v batohu.
Z toho prakticky plyne jednoduchá, i když trochu neuspokojivá odpověď: na stabilnější teplejší období si v Česku typicky vyčkáme až do období mezi druhou polovinou dubna a začátkem května.
Jak poznat, že už se nejedná jen o krátký teplotní výkyv?
Pokud chcete být praktičtí a nenechat se nachytat dvěma teplými dny, hlídejte si tři věci:
- Noční minima: jakmile se několik nocí po sobě drží nad zhruba 7 až 8 °C, rána už by neměla překvapit větší zimou.
- Vítr: i při 15 °C může být pocitově zima, když fouká. Ustálenější jarní období poznáte často i podle klidnějších rán bez silného větru.
- Třídenní pravidlo: Jestliže se oteplení drží aspoň tři dny v kuse, pravděpodobnost návratu do „zimního módu“ klesá.
Takže co v následujících měsících čekat?
Jaro se s největší pravděpodobností bude chovat tak, jako během několika posledních let. Bude hodně proměnlivé, s krátkými skoky dopředu a zpět. Vrstev oblečení se tedy zbavujte pomalu.
Na většině území Česka se dá nejpravděpodobněji čekat přechod na jarní oblečení kolem druhé poloviny dubna, s největší jistotou v první polovině května. A kdyby vás to lákalo risknout už březen, tak klidně, jen si nechte doma aspoň jednu „záchrannou“ vrstvu, tričko a kraťasy by ještě nemusely stačit.
Zdroje: Zivotcestovatele.cz, Tvguru.cz, Stoplusjednicka.cz
