Zatímco pro Čechy a Češky je tato surovina nepohodlným odpadem, v Japonsku tamní města a obce přišly na způsob, jak ji zrecyklovat, a ještě z ní dokonce vytvořit plnohodnotný zdroj energie. Hádáte správně, řeč je o použitém kuchyňském oleji.
Hlavní nepřítel českých kuchyňských dřezů
Určitě tu situaci znáte. Připravili jste si výtečný smažený oběd, ale hned po dovaření přemýšlíte, jak vlastně správně naložit s použitým kuchyňským olejem. V Česku je bohužel stále standardem, že končí v kuchyňském dřezu, kde ale může napáchat velkou neplechu. Tuk totiž v potrubí začne rychle tuhnout, což může při dlouhodobém opakování vést k zanesení kanalizace a jejímu následnému ucpání. Vyřešení takovéto blokády v potrubí vás tak může stát nejen pěknou porci nervů, ale i peněz.
Olej by se měl proto ideálně likvidovat zcela jiným způsobem. Nejsnazší cestou je olej vytřít papírovou utěrkou, kterou následně vyhodíte do směsného odpadu. Lepším řešením je ale přelití použitého oleje do uzavíratelné PET lahve, kterou následně hodíte do speciálního kontejneru či sběrného dvora.
V Japonsku jsou o několik kroků napřed
Zatímco u nás je tak použitý kuchyňský olej stále považovaný za odpad, jehož likvidace je navíc poměrně komplikovaná, v dalekém Japonsku je situace o dost odlišná. Tamní města a obce totiž přišly s unikátním řešením, jak odpadní surovinu efektivně zrecyklovat, a navíc z ní v druhém kroku vytvořit i plnohodnotný zdroj energie.
Kuchyňský olej patří mezi suroviny, které jsou vhodné k výrobě bionafty. Jde o alternativní zdroj energie, který je v porovnání se svými fosilními kolegy významně ekologičtější. Místo pro planetu náročné těžby totiž využívá již existující zdroj, který navíc doteď nebyl dostatečně dál využíván.
Celý systém v praxi funguje poměrně prostě. Obce a města, která jsou do systému zapojená, vybírají použitý kuchyňský olej od svých občanů. Zdaleka největším zdrojem této suroviny jsou ale velké podniky, jako jsou například jídelny, závodní restaurace ale i další typy gastronomických služeb.
Aby bylo možné olej dále využít, je nutné, aby jeho sběr fungoval správně. Lidé musí být jasně informovaní o tom, za jakých podmínek a kam mohou olej přinášet. Důležitou roli ale hraje také kvalita a čistota sesbírané suroviny – neměla by totiž určitě obsahovat žádné příměsi a nečistoty.
Od inkoustu k letadlům
Sesbíraný kuchyňský olej pak prochází dalším zpracováním, a produktů, které se z něj vyrábějí, existuje opravdu velká spousta. Zatímco použitý tuk může dát vzniknout běžným domácím potřebám, jako jsou například mýdlo nebo inkoust, dává vzniknout v první řadě hlavně bionaftě. Vyrábí se z něj takzvaný biodiesel, který slouží jako palivo, a nahrazuje tak tradiční fosilní zdroje například v dopravě či energetice.
Velmi zajímavou vývojovou větví je pak ale i takzvaný SAF, tedy udržitelné letecké palivo. Rozvoj tohoto druhu recyklace je sice teprve na začátku, ale mohl by být odpovědí na palčivou otázku leteckého průmyslu, který má s každým jedním letem na svědomí opravdu velkou uhlíkovou stopu.
Japonsko je tak jasným důkazem toho, že pokud se spojí chytré technologie s efektivní městskou správou, může i z tak prosté suroviny, jako je použitý kuchyňský olej, znovu a znovu vznikat něco nového, co navíc ušetří naši planetu a lidem přinese mnoho užitku.
Zdroje: ScienceDirect, CosmoEnergy
