Schopnost vydržet bez nádechu se mění s věkem, kondicí nebo životním stylem. Světoví rekordmani se dostávají na neuvěřitelné časy, klidně i násobky doby, kterou zvládne běžný člověk. Přesto by však každý dospělý po třicítce měl bez problémů zvládnout alespoň 60 sekund.
Co se děje v těle, když zadržíme dech?
V momentě, kdy se přestaneme nadechovat, tělo začne spotřebovávat uložený kyslík. Současně se hromadí oxid uhličitý, který nemá kudy odejít. Právě jeho rostoucí hladina je tím hlavním důvodem, proč se nakonec reflexivně nadechneme. Nejprve se ozve nepříjemné pálení v plicích, později se začne stahovat bránice a nutit nás k nádechu. Pokud vzduch nepřijde, mozek nakonec vypne vědomí – a to je chvíle, kdy už byste určitě neměli být pod vodou.
Zajímavostí je, že lidské tělo po omdlení automaticky obnoví dýchání. To ale platí pouze tehdy, když je člověk v bezpečném prostředí. Třeba pod vodou se tak nemusí stát a situace může skončit tragicky.
Jak dlouho vydrží průměrný člověk bez nádechu?
U většiny lidí se výdrž pohybuje mezi 30 až 90 sekundami. Dosažený čas velmi záleží na věku, fyzické kondici, na tom, zda osoba kouří, je ve stresu a záleží také na celkové funkci plic. S přibývajícím věkem se kapacita plic běžně snižuje - pokud tedy člověk intenzivně necvičí, což může kapacitu udržovat nebo dokonce zvětšovat.
Abychom to shrnuli - udává se, že:
- dospělý do 30 let běžně zvládne 45 až 75 sekund,
- dospělý po třicítce by měl pohodlně udržet alespoň minutu,
- sportovci a lidé praktikující dechová cvičení běžně delších intervalů, potápěči jsou na tom úplně nejlépe.
Rekordy, které posouvají hranice lidských možností
Stačí se podívat na výkony světové špičky, aby bylo jasné, jak obrovský vliv má systematický trénink. Chorvat Vitomir Maričić vydržel letos v červnu pod vodou dechberoucích 29 minut a 3 sekundy. Jeho výkon byl dosažen po dýchání čistého kyslíku, které umožní výrazně navýšit zásoby v těle – jde o samostatnou disciplínu.
V kategorii bez kyslíkové podpory drží mužský rekord Branko Petrovič s časem 11 minut a 35 sekund, mezi ženami vede Gabriela Grézlová s výkonem 8:33.
Potápěči při tréningu běžně kombinují dechová cvičení, vytrvalostní trénink, ale také mentální techniky na potlačení reflexu k nádechu.
Silné plíce totiž nejsou vše - díky lepší kondici je kyslík využit efektivněji, nízká tepová frekvence zase sníží spotřebu kyslíku. Kouření a dlouhodobý stres může naopak negativně ovlivňovat výdrž bez kyslíku. Zásadní je i prostředí, ve kterém se člověk rozhodně vzduch zadržovat. Ve studené vodě například člověk bez nadechnutí vydrží až o 30 až 50 % déle oproti běžnému pokusu na souši.
Přínosy, o kterých se moc nemluví
Zadržování dechu má i své výhody. Práce s bráničním dýcháním zlepšuje držení těla, podporuje trávení a pomůže zklidnit nervovou soustavu.
Krátká dechová cvičení pomáhají regulovat stres a zlepší spánek a kapacitu plic u lidí, kteří tráví většinu dne v sedě nebo pracují v klimatizovaných prostorách.
Rizika, na která je třeba myslet
Ačkoliv je krátké zadržení dechu neškodné, dlouhé experimentování může být nebezpečné. Hyperventilace před pokusem, oblíbená mezi začátečníky, může vyvolat falešný pocit, že máte „více vzduchu“. Ve skutečnosti jen sníží hladinu oxidu uhličitého a oddálí signály, které vás nutí nadechnout se – což je pod vodou extrémně riskantní.
Další rizika zahrnují:
- zakalené vědomí a ztrátu rovnováhy,
- omdlení ve vodě (tzv. shallow water blackout),
- srdeční arytmie u citlivých osob,
- bolesti hlavy po příliš intenzivním tréninku.
Lidské tělo má neuvěřitelně velký potenciál, zároveň však také jisté limity. Zatímco rekordy jsou doby bez nádechu jsou v řádu desítek minut, běžný člověk, který o sebe trochu pečuje, by měl bez problému zvládnout alespoň minutu.
Zdroje: Medicalnewstoday.com, Medium.seznam.cz, Stoplusjednicka.cz
