Propast ležící na pravém břehu řeky Bečvy v národní přírodní rezervaci Hůrka u Hranic láká lidi odjakživa. Už minimálně na konci 16. století se snažili první dobrodruzi zjistit, co se skrývá v hlubinách a zda tudy opravdu vede cesta do samotného pekla.
Brána do pekla
Podle legendy zde totiž před dávnými lety měl propadnout svatební kočár rytíře z nedalekého hradu Svrčova. Aby získal svou manželku, zavraždil jejího manžela, zemana z tvrze v Ústí a pro tento hřích oba novomanželé prý propadli peklu. A tak i zápis z roku 1580 označuje propast za "peklo nějaké, do kteréhožto před časy lidé na smrt odsouzení metáni bývali." Je tedy možné, že kdysi byla propast využívána jako jakési popraviště, a není ani vyloučeno, že nekonečná hlubina mohla mít i rituální účel a byly do ní shazovány v předkřesťanské době obětiny, včetně těch lidských.
Známá je také pověst o posledním velkomoravském vládci Mojmíru II., který do propasti skočil na koni, aby totéž v noční temnotě udělali jeho pronásledovatelé z řad zrádných velmožů, ohrožujících Moravu. Lidé svůj život skokem do Hranické propasti ukončují do dnešních dnů. Naposledy zde tělo mrtvého muže objevili před třemi lety. Pokud se tak někdy dostaneme na dno, co asi objevíme?
Může mít až 40 kilometrů!
Zkoumání propasti ztěžuje především velmi členitý komplex jeskynních systémů, který se pod hladinou nachází. Prvním prokazatelným potápěčem, který se pokusil určit hloubku propasti byl jistý přítel Tomáše Jordána z Klauznburku, který nám roku 1580 zanechal tuto zprávu: "Rozprávěl mi jeden dobrý přítel můj, kterýž téměř již v sedmdesáti letech jest, že za mladých let svých, chtěje hlubokost její vystihnout, v ní ploval, a pod vodu se pustil, zdali by dno najíti mohl, ale že to daremné bylo, ačkoliv plovati velmi dobře uměl.“
V novodobé historii se začala propast podrobněji zkoumat v roce 1961, kdy se potápěči dostali do hloubky 60 metrů. Nejhlubší ponor se povedl v roce 2015 Krzysztof Starnawski, který se potopil do hloubky 265 metrů. Aby se odborníci dostali ale ještě hlouběji, museli použít nejmodernější technologie. Pomocí speciálního robota se nakonec v roce 2022 dostali až do neuvěřitelné hloubky 450 metrů, což odpovídá velikosti Empire State Buildingu (443 metrů), nebo dvěma žižkovským vysílačům postavených na sebe.
"Od hloubky 430 metrů jsme viděli dno. Říkali jsme si: ‚Aha, už jsme na dně.‘ Když jsme ale sestoupili níž, viděli jsme ve stěně další prostory, které nebyly kolmo dolů a postupovaly dál. Byly to prostory o velikosti 15 až 20 metrů, takže obrovský tunel,“ popsal pro Seznam Zprávy Michal Guba z české speleologické společnosti Hranického krasu. Společně se suchou částí, která měří 69,5 metrů, má tak doposud prozkoumaná část propasti hloubku 519,5 metrů.
"Jsou různé vědecké názory. Různí akademici a vědci uvádějí po dlouholetých bádáních a měření různých vrtů, že by propast mohla být hluboká mezi kilometrem, kilometrem a půl, možná třemi kilometry. Dokonce jedna teorie uvádí, že by tam mohlo být až 40 kilometrů,“ dodal Guba.
Zdroje: seznamzpravy.cz, denik.cz, kudyznudy.cz
