Písečné duny uprostřed Moravy? Zní to jako nesmysl. Vždyť Česká republika leží v srdci Evropy, daleko od jakýchkoliv pouští. Přesto se na našem území nacházejí místa, která připomínají africkou Saharu nebo americké prérie. Jedna taková magická lokace se ukrývá v regionu proslulém vínem, folklorem a bohatou historií.
Pravěký původ
Neobvyklá krajina má za sebou fascinující příběh, který sahá až do doby ledové. Před devíti až dvanácti tisíci lety, kdy se naše území postupně probouzelo z ledového spánku, silné větry sem navály jemné částice z moře. Postupně se vytvořily nánosy vysoké až třicet metrů, které daly vzniknout unikátním biotopům.
Moravská Sahara
Toto zdánlivě nehostinné prostředí původně pokrývaly dubové lesy. V 18. století však místní obyvatelé začali intenzivně kácet stromy a využívat půdu k pastvě dobytka. Následkem tohoto lidského zásahu se písek uvolnil a začal se volně pohybovat krajinou. Tak vznikla oblast příznačně nazvaná jako Moravská Sahara.

Bezlesý protipožární pás
Ironií osudu tomuto unikátnímu terénu pomohla industrializace. V roce 1840 byla dokončena stavba významné železniční trati (takzvané Severní dráhy), která spojila významná evropská města. Kolem železnice bylo nutné udržovat protipožární pás, aby jiskry z parních lokomotiv nezpůsobovaly lesní požáry. Právě tento bezlesý koridor se stal národní přírodní památkou.
Dnes se zde na ploše téměř 95 hektarů rozkládá pásový biotop dlouhý pět a půl kilometru a široký až šedesát metrů. Lemují ho borovice, které byly vysazeny jako ochrana proti dalšímu šíření písku do okolních polí.
Písek plný života
Lokalita není jen geologickou kuriozitou, ale také domovem vzácných rostlin a živočichů, kteří se přizpůsobili extrémním podmínkám písečného prostředí. Najdete zde kavyl písečný, smil písečný nebo paličkovec šedavý. Ze živočichů zde mají útočiště brouci, pavouci a motýli, kteří se jinde v republice prakticky nevyskytují. Vévodí jim patrně nejjedovatější pavouk Česka stepník moravský. Dále zde najdete pakudlanku jižní, ploskoroha pestrého, pestrokřídlece podražcového nebo užovku hladkou.
Proslulé město vína
Místo se nachází v proslulé vinařské oblasti. Tamní vinařství má kořeny sahající až do středověku, přičemž první písemné zmínky o pěstování vína pocházejí již z roku 1580.
Město, které najdete i v názvu této přírodní památky, má rovněž bohatou historii. První písemná zmínka pochází z roku 1015. Jeho dominantou je pseudogotický zámek z devatenáctého století, v jehož parku roste lípa stará více než devět set let. Za pozornost stojí také opravená kaplička, ze které je krásný výhled do širého okolí.

Uhodli jste, o jaké místo se jedná?
Nyní konečně přichází rozřešení našeho zeměpisného kvízu. Po uvedení celé řady indicií skuteční zeměpisní znalci zřejmě už uhodli, že se jedná o Váté písky u Bzence. Kdo měl jasno po pouhém prohlédnutí fotografií, ten je skutečný expert, který by si zasloužil ocenění!
Váté písky se rozkládají podél železniční trati mezi stanicemi Rohatec-Kolonie a Bzenec-Přívoz. Od roku 1992 je chrání titul národní přírodní památka.
Zdroje: Wikipedia, Příroda do kapsy, Wikipedia, Chateau Bzenec, Wikipedia, Sagit