Toto vyfotil muž při západu slunce v Krkonoších. Nic krásnějšího jste v životě neviděli

Mnozí z nás letos v létě vyjížděli do zahraničí, přitom u nás je takových krás! A některé jsou vzácnější než jiné. Podívejte se například na tyto fotografie. Na první pohled ani nepůsobí tak, že je zvěčnil český fotograf. Naopak, ledová krajina vypadá jako něco, za čím bychom se museli vydat do Kanady nebo severských států.

Každý rok mizí

Jde o Mapu republiky. Ne, nemyslíme tím tu klasickou mapu, kterou znáte ze školy. Takto se jmenuje nejznámější sněhové pole u nás. A to se nachází právě v Krkonoších. Říká se mu Mapa republiky – to kvůli jeho tvaru, protože má tvar prvorepublikového Československa.

Příběh Mapy republiky je ale zároveň trochu smutný, protože tato kráska taje. Říká se, že dokud Mapa republiky neroztaje, v horách nepomine zima. A letos se v nich držela dlouho. "Zbyly už jen Čechy," hlásily různé weby v květnu. "A má velikost zhruba tenisového hřiště."

Sníh v oblasti zůstává nejdéle z celých Krkonoš. Pěšky se k ní ale nedostanete, leží v klidovém území KRNAP a vy se tak na ni můžete podívat z nedaleké Chalupy na Rozcestí. Můžete na ni dohlédnout i z cesty mezi Výrovkou a Památníkem obětem hor.

Někdy sníh zůstane i přes léto

Mapa republiky ale vědce zajímá již víc než dvě dekády, zkoumají ji asi pětadvacet let. Mapu republiky tak dokonce měří pracovníci správy Krkonošského národního parku už od 90. let minulého století. Snaží se zjistit, jakým způsobem sníh ovlivňuje mikroklima v oblasti Studniční hory.

Až díky možnosti použití moderních technologií získávají odborníci ty nejcennější informace. Tradičně odtává tak, že z "Československa z období první republiky" mizí nejprve Podkarpatská Rus, poté Slovensko, Morava a nakonec zůstávají jen střední Čechy.

Ptáte se, dokdy nejdéle sníh v Krkonoších vydržel? V roce 2005 to bylo až do 22. srpna. Nicméně říká se, že v roce 1894 sníh nezmizel a zůstal po celé léto i podzim zase až do zimy. Nejrychleji pak naopak odtál v roce 2018, a to už na konci května.

Pozor na šelmy

Ale Mapa republiky není to jediné, co můžete v Krkonoších vidět. Nejvyšší české hory toho mají hodně co nabídnout. Ať už je to naše pýcha Sněžka nebo dalších 19 nejvyšších vrcholů u nás. Není divu, že patří mezi nejnavštěvovanější hory v republice.

A ta příroda! Radost pohledět, vždyť některá pohoří dosahují stáří až 600 milionů let. V místních lesích se prohánějí jeleni, srnci, lišky, ale najdete tu také jezevce a neskutečně pestrou paletu ptactva.

Ale narazíte tu i na šelmy, například sem tam zde uvidíte rysa ostrovida nebo vlka. Smečky sem občas zavítají z polské strany. Stejně tak i medvědi, ti tu byli ale naposledy spatřeni v roce 2018. A zajímavé je, že na východě Krkonoš můžete narazit i na losy, kteří tu mají svou migrační trasu.

A co teprve místní flóra! Ostružníky, zvonky i jeřáby, to všechno včetně několika endemitních druhů, které se jinde v republice nevyskytují, najdete právě v krkonošské přírodě.

Laviny, které si vyžádaly oběti

Pokud se tak chystáte podívat se na Mapu republiky, určitě jí nekončete. Samozřejmě blíže prozkoumejte Krkonošský národní park, navštivte například místní mokřady, Pančavskou louku a Úpské rašeliniště. Pančavská louka je opravdu majestátní, jde o jedno z největších rašelinišť u nás.

Najdete tu ale i vodopády a jedny z nejhezčích krkonošských rozhledů vůbec. Stačí vystoupat na Ambrožovu vyhlídku, která se nachází přímo na hraně Pančavské jámy. Dohlédnete z ní na Sněžku, Kozí hřbety i Labe.

Jen si dejte pozor, české Krkonoše sice nejsou Himaláje, ale i tak se můžete v místních hlubokých lesích ztratit. Navíc vás tu poměrně často zaskočí i sem tam nějaká ta lavina. Největší neštěstí se tu odehrálo v roce 1968, kdy si vyžádala lavina devatenáct obětí.

Zdroje: idnes.cz, hradec.rozhlas.cz