Program "Casa a 1 euro“ odstartoval v roce 2018 tehdejší starosta sicilského města Salemi, který se rozhodl oživit chátrající a vylidňující se centrum obce. Nabídl k prodeji za symbolické euro ty nejzchátralejší a opuštěné nemovitosti, a odstartoval tak fenomén, který pokračuje do dnešních dnů. Mnoho zájemců se ale brzy přesvědčilo, že nejsou tak bohatí, aby si mohli kupovat levné věci.
Nabídka, která nejde odmítnout?
Tomáš měl v Praze pěkný byt po babičce a dobrou práci. Dosáhnout pro něj na hypotéku bylo v té době snadné. Přesto toužil po bydlení, které by mělo něco navíc. Starý kamenný dům na odlehlém italském venkově naprosto splnil veškerá jeho očekávání: "Jsem povahou trochu dobrodruh a trochu romantik, a proto život mimo civilizaci ve starém domě mi naprosto vyhovuje. A ačkoliv koupě domu za hubičku ve slunné Itálii zní lákavě, rozhodně není pro každého.“
Toho, kdo se rozhodne pro koupi takovéto nemovitosti, rozhodně nečeká idylka jako ve filmu Pod toskánským sluncem, ale naopak hromada vyřizování, dřiny a další finanční náklady, a to ne zrovna zanedbatelné. Domy se totiž nacházejí v odlehlých rurálních oblastech, které se už dlouhá léta vylidňují. Útěk mladých do větších měst má své dobré důvody, se kterými budou bojovat i nově příchozí.
Není to tak jednoduché
Nemovitosti se ve valné většině případů nachází v oblastech mimo dobrou dopravní infrastrukturu, občanská vybavenost bývá zoufalá a pracovní příležitosti téměř žádné. Nabízené domy bývají opuštěné už hezkou řádku let, a tak se často jedná jen o ruiny bez elektřiny a s plísní na stěnách. Zájemci tak rozhodně nemohou počítat s tím, že by se mohli okamžitě nastěhovat. Tím ale výčet komplikací nekončí.
Případní kupci jsou vázáni mnoha podmínkami. Noví majitelé musí dům zrenovovat do stanovené doby, která se v průměru pohybuje okolo pěti let. Často se musí zavázat, že zde budou trvale žít a že pro rekonstrukci využijí místní firmy. Zdejší samosprávy se tak snaží své obce nejen oživit, ale také zajistit starousedlíkům práci. Pokud jste tedy doufali, že si domek opravíte svépomocí, nebo že jej budete využívat jen jako letní sídlo, popřípadě ho budete pronajímat, tak máte u naprosté většiny nabízených objektů smůlu.
Skryté náklady
Zájemci o koupi se musí také připravit na to, že je dům rozhodně nebude stát pouhé euro. Mnohé obce vybírají kauci ve výši až 5 tisíc eur, která je kupci vrácena po dokončení rekonstrukce ve smluvně určeném termínu. Ještě než se ale vůbec začne se samotnou rekonstrukcí, je třeba zaplatit poplatky vázané k různým smlouvám a povolením. Podle Tomáše ho jen notář vyšel na v přepočtu asi 80 tisíc korun. Nakonec ho pořízení domu se všemi poplatky vyšlo místo necelých třiceti korun (1 euro) na téměř sto tisíc.
A to byl teprve začátek. Dům byl v katastrofálním stavu, bez vody a elektřiny. Jeho oprava se z Prahy dala těžko koordinovat. První noci tak Tomáš přespával v autě, než si našel ubytování u místních lidí. Na prvotní přípravy padla celá jeho dovolená, naštěstí i v tomto bohem zapomenutém místě fungoval internet, a tak mohl začít opět pracovat. Měl štěstí, že jeho zaměstnavatel neměl problém převést jeho pozici na home office.
V domě bylo třeba udělat zcela novou elektroinstalaci i rozvod vody, opravit střechu, vyměnit shnilé trámy, udělat kompletně nové podlahy i okna. Na opravy padly veškeré Tomášovy úspory, a ještě si musel půjčit. Ne vždy šlo všechno hladce, hlavně proto, že se vesnička nacházela v dosti odlehlé oblasti a doprava materiálu byla často komplikovaná.
Tomáš se ale během těch hektických let naučil italsky a sblížil se s místními. Dnes se počítá za jednoho z nich. "Má to tady své kouzlo. Křivolaké uličky, staré kamenné domy, mezi kterými na prádelních šňůrách visí prádlo, sousedé, kteří vám přinesou domácí těstoviny…Ano, na úřad, do kina nebo do obchodu je to daleko, ale mám auto. A u moře jsem za půl hodiny,“ pochvaluje si Tomáš.
Zdroje: forum24.cz, fotrnatripu.tv, koktejl.cz
