Donedávna jste bez stavebního povolení či ohlášení mohli postavit jen drobnou stavbu do 25 metrů čtverečních. Nový zákon tento limit posunul na 40 m², což vzbudilo zdání, že si na svém pozemku klidně můžete postavit slušnou rekreační chatu, aniž byste se museli obtěžovat na úřad pro razítka. Jenže takhle jednoduše české zákony nefungují.
Nejprve se musíme podívat, co vlastně stát myslí pod pojmem "drobná stavba". Ihned se dočteme, že drobná stavba musí doplňovat funkci hlavní stavby na pozemku a nesmí sloužit k bydlení ani k podnikání a bohužel ani k rodinné rekreaci. Pokud jste si tedy koupili pozemek a těšíte se, že si na něm postavíte rekreační chatu, bez povolení od stavebního úřadu se beztak neobejdete. Stavba za účelem rekreace už totiž spadá mezi tzv. jednoduché stavby, jakkoli je rozměrově maličká.
Co se počítá jako drobná stavba?
Za drobné stavby se považují stavby doplňkové, jako jsou altány, pergoly, kůlny, mobilní domy, skleníky, přístřešky na auto nebo bazény. Těmito prvky můžete obohatit zahradu bez jakéhokoli povolení nebo ohlášení, pokud se rozměrově vejdou do 40 m², nepřesáhnou výšku 5 metrů a od hranice pozemku si zachovají odstup nejméně 2 metry. Mezi další podmínky patří jediné nadzemní podlaží a podsklepení do maximální hloubky 3 m. Navíc musíte dát pozor, aby na pozemku zůstalo minimálně 50 % nezastavěné plochy, která bude schopna vsakovat dešťovou vodu.
A to ještě není všechno. Nic z výše uvedeného nemusí platit, pokud se váš pozemek nachází v chráněné krajinné oblasti nebo památkové zóně. Přihlédnout se musí rovněž k územnímu plánu obce, který může obsahovat chytáky jako třeba nižší procento povolené zastavěnosti pozemku.
Nový zákon tedy zní velmi benevolentně, ale stejně člověk udělá nejlépe, když si před stavbou kůlny na místním úřadu ověří, zda k ní opravdu žádný papír nepotřebuje.
Zahradní domek jako chytrý kompromis
Mezi zmíněnými přístřešky a kůlnami najdeme jednu zajímavou výjimku: drobnou stavbou může být i "stavba do 40 m² v zahrádkářské osadě". Také pro ni platí, že nesmí sloužit k bydlení ani k rekreaci, na druhé straně ale nemusí být nutně stavbou doplňkovou (v zahrádkářských koloniích žádné hlavní stavby ani stát nesmí). Zahrádky mají zvláštní status a každá obec jim stanovuje trochu jiná pravidla. Zahradní domek o rozměrech 40 m² je už poměrně hezkou chatičkou a vyjde vás na něco mezi 200 a 300 tisíc Kč. Nejlevnější rodinné domy této velikosti přitom stojí okolo milionu.
Co je nutné vědět:
Stavba zahradních domků se bez povolení obejít může i nemusí - záleží na vaší obci a jejích pravidlech. Svůj záměr stavět rozhodně s úředníky alespoň zkonzultujte, stejně jako účel, za kterým chatku pořizujete. Vyhnete se tak riziku, že nevědomky postavíte černou stavbu, za kterou nakonec budete muset platit vysokou pokutu.
Je třeba mít také na paměti, že zahradní domek podle zákona nemůže nahradit rodinný dům. Nesplňuje totiž požadavky na energetickou náročnost – tenčí stěny a nedostatečné zateplení povedou k tomu, že v nich v zimě protopíte příliš mnoho energie. Stát proto oficiálně nedovoluje, abyste takovou chatu užívali k celoročnímu bydlení.
Proč to jde v cizině a u nás ne?
Takzvané "tiny homes" rostou jako houby po dešti zejména v teplejších oblastech, kde v zimě nemrzne. Na Floridě nebo v některých oblastech v Austrálii v nich lidé mohou bydlet celý rok bez potřeby vytápění. Takové bydlení je doslova za hubičku a pokud v sobě máte kousek řeckého filosofa Diogena, nic víc k životu nepotřebujete.
V naší zeměpisné šířce bohužel musíme myslet i na řádné zateplení a izolaci rozvodů proti mrazu, a tak jsou naše rodinné domy dražší. To ale neznamená, že nás tiny homes nemohou inspirovat svým designem a prakticky zařízeným interiérem. Pokud se jimi na sociálních sítích rádi kocháte, není vůbec divu – jsou opravdu kouzelné.
Zdroje: denik.cz, e15.cz, zakonyprolidi.cz
